Římanům 11
1 Protož pravím: Zdali jest Bůh zavrhl lid svůj? Nikoli; nebo i já Izraelský jsem, z semene Abrahamova, z pokolení Beniaminova.
Amaiba: le, na da dilima adole ba: sa, “Gode da Ea fidafa dunu Isala: ili amo yolesila: ?” Hame mabu! Na amola na da Isala: ili dunu. Na da A: ibalaha: me egaga fi dunu amola Bediamini fi amo ganodini esala.
2 Nezavrhlť jest Bůh lidu svého, kterýž předzvěděl. Zdali nevíte, co Písmo praví o Eliášovi? Kterak se modlí Bohu proti lidu Izraelskému řka:
Gode Ea musa: dunu fi amo E hemonega degabo ilegeiba: le, amo E da hame yolesi. Dilia dawa: - Gode Sia: Dedei amo ganodini, Elaidia da Godema Isala: ili dunu ilia hou olelema: ne amane fofada: i,
3 Pane, proroky tvé zmordovali a oltáře tvé rozkopali, já pak zůstal jsem sám, a i méť duše hledají.
“Hina Gode! Amo fi dunu ilia da dia balofede dunu huluane medole legei dagoi. Ilia da Dia oloda huluane ougili mugului dagoi. Nisu fawane da Dia hou hame yolesi. Ilia da na medole legemusa: , logo hogolala.”
4 Ale co jemu dí odpověd Boží? Pozůstavil jsem sobě sedm tisíců mužů, kteříž neskláněli kolen před Bálem.
Be Gode da Elaidiama bu adole i, “Nama hawa: hamomusa: gini, Na da dunu 7000 agoane ilegei dagoi. Disu hame, be ilia huluane da ogogosu ‘gode’ liligi ea dio amo Ba: ile, ema hame sia: ne gadosu.”
5 Takť i nyní ostatkové podle vyvolení jdoucího z pouhé milosti Boží zůstali,
Wali, amola agoaiwane hou diala. Isala: ili dunu fi ganodini, wali dunu bagahame ilima Gode da udigili asigiba: le, E da amo dunu Ea hou lalegagumusa: , ili ilegei dagoi.
6 A poněvadž z milosti, tedy ne z skutků, sic jinak milost již by nebyla milost. Pakli z skutků, tedy již není milost, jinak skutek nebyl by skutek.
Ilia hou moloidafa hamoiba: le hame, be Gode da ilima udigili hahawane asigiba: le fawane, E da ili ilegei. Be Gode da dunu ilia hou moloidafa hamoiba: le ilima ilegei ganiaba, Ea hahawane dogolegele asigi hou da ogogosu udigili asigi hou agoane ba: la: loba.
7 Což tedy? Èeho hledá Izrael, toho jest nedošel, ale vyvolení došli toho, jiní pak zatvrzeni jsou,
Isala: ili dunu da ilia hogoi helebeba: le, ilia hanai liligidafa hamedafa ba: i. Be Gode da Isala: ili dunu bagahame fawane, amo ilegei dagoiba: le, E da ili fawane afadenei bu moloidafa hamoi ba: i. Be eno huluane, ilia ge da ga: si agoane hamoiba: le, Gode Ea wele sia: su hame nabi.
8 (Jakož psáno jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči, aby neviděli, a uši, aby neslyšeli, ) až do dnešního dne.
Gode Sia: da agoane dedei diala, “Gode da ilia asigi dawa: su amola ilia dogo dioiwane hamoi. Musa: amola wali, ilia hame ba: sa amola hame naba.”
9 A David dí: Budiž jim stůl jejich osidlem a pastmi a pohoršením i spravedlivým odplacením.
Gode Sia: Dedei ganodini, Da: ibidi da amane sia: sa, “Ilia lolo nabe amoma masea, ilia sani amo ganodini sa: imu da defea. Ilia dafane, se dabe iasu bagade lamu da defea.
10 Zatmětež se oči jejich, ať nevidí, a hřbet jejich vždycky shýbej.
Ilia siga mae ba: ma: ne, Dia ilia si wadela: mu da defea. Ilia eso huluane se nababeba: le, dioiwane masunu da defea.”
11 A z toho pravím: Tak-liž jsou pak Židé klesli, aby docela padli? Nikoli, ale jejich klesnutím spasení přiblížilo se pohanům, aby je tak Bůh k závidění přivedl.
Amaiba: le, na dilima adole ba: sa! Yu dunu ilia sadenane dafabeba: le, ilia dafawane bu mae wa: legadoma: ne dafabela: ? Hame mabu! Ilia wadela: i hou hamoiba: le, Dienadaile dunu da Gode Ea gaga: su hou ba: i dagoi. Amaiba: le Yu dunu da wali mudasu hou ba: sa.
12 A poněvadž pak jejich pád jest bohatství světa a zmenšení jejich jest bohatství pohanů, čím více plnost jich?
Yu dunu da wadela: i hou hamobeba: le, Gode Ea hahawane dogolegele iasu da eno osobo bagade fifi asi gala dunuma doaga: i dagoi. Yu dunu da a: silibu hou hame gagui agoane esalebeba: le, Dienadaile dunu da Gode Ea hahawane hou ba: i. Amaiba: le, Yu dunu huluane ilia Yesu Ea fa: no bobogesu fi amo ganodini masea, ninia huluane da Gode Ea hahawane dogolegesu hou baligiliwane ba: mu.
13 Vámť zajisté pravím pohanům, jelikož jsem já apoštol pohanský, přisluhování mé oslavuji,
Na da wali dili Dienadaile dunuma sia: sa. Gode da na dili Dienadaile dunuma asunasiba: le, na da na hawa: hamosu asigiwane hidale ba: sa.
14 Zda bych jak k závidění vzbuditi mohl ty, jenž jsou tělo mé, a k spasení přivésti aspoň některé z nich.
Na sia: beba: le, amabela: ? Na fi Isala: ili dunu ilia mudale, mogili ilia Gode Ea hou lalegaguma: bela: ?
15 Nebo kdyžť zavržení jich jest smíření světa, co pak bude zase jich přijetí, než život z mrtvých?
Bai Gode da Isala: ili fi yolesiba: le, eno fi dunu huluane musa: Ema ha lai esalu e da bu yosia: le, Ea na: iyado dunu fi hamoi dagoi. Amaiba: le, Gode da Isala: ili dunu fi bu yosia: sea, hou da bogoi bu wa: legadosu agoane ba: mu.
16 Poněvadž prvotiny svaté jsou, takéť svaté jest i těsto; a jest-liť kořen svatý, tedy i ratolesti.
Dunu da agi fifili, degabo fonobahadi liligi Godema iasea, agi huluane da Gode Ea agi dawa: ma. Ifa gagui galea, di da amo ea difi Godema iasea, amo ifa ea amoda amola da Gode Ea:
17 Žeť jsou pak některé ratolesti vylomeny, a ty, byv planou olivou, vštípen jsi místo nich a učiněn jsi účastník kořene i tučnosti olivy.
Gode da fedege agoane, ea ifabi ganodini bugi olife ifa amo ea amoda mogili dadamuni, eno olife udigili iwilaga lelu liligi amo bugi ifaga madelagimusa: sali. Dilia Dienadaile dunu da amo iwilaga dialu olife ifa agoane. Dilia da wali Yu dunu ilia gasa bagade a: silibu esalusu gilisili gagusa.
18 Proto ty se nechlub proti ratolestem. Pakli se chlubíš, věz, že ne ty kořen neseš, ale kořen tebe.
Amaiba: le, musa: olife ifadafa ea amoda, Gode da dadamuni fasi, amo dilia higale mae ba: ma. Dilia gasa fi hamomu da hamedei. Dilia da amoda fawane. Dilia da difi amoma ha: i manu hame iaha. Difi da dili alema: ne, dilima ha: i manu iaha.
19 Pakli díš: Vylomeny jsou ratolesti, abych já byl vštípen,
Be dilia da amane sia: mu, “Dafawane! Be Gode da ninima ilia sogebi ima: ne, musa: amoda dadamuni fasi dagoi.”
20 Dobře pravíš. Pro nevěru vylomeny jsou, ale ty věrou stojíš. Nebudiž vysokomyslný, ale boj se.
Amo da dafawane! Ilia da dafawaneyale hame dawa: beba: le, Gode da ili dadamuni fasi. Dilia da dafawaneyale dawa: beba: le, wali ifadafa ganodini esala. Be amo dawa: beba: le, hidale gasa fi hou mae hamoma. Dilia beda: mu da defea.
21 Nebo poněvadž Bůh ratolestem přirozeným neodpustil, věz, žeť by ani tobě neodpustil.
Yu dunu da fedege agoane amodadafa galu. Be amo da dafaiba: le, Gode da fadegale fasi. Amaiba: le dawa: ma! Dilia amola e da fadegasa: besa: le, dawa: ma!
22 A protož viz dobrotivost i zuřivost Boží. K těm zajisté, kteříž padli, zuřivost, ale k tobě dobrotivost, ač budeš-li trvati v dobrotě. Sic jinak i ty vyťat budeš.
Ninia da amo hou ganodini, Gode Ea asigi hou amola Gode Ea ougi fofada: su hou gilisili ba: sa. E da wadela: i hou hamosu dafai dunuma ougi fofada: su olelesa. Be dilia Ea asigi gogolema: ne olofosu hou dawa: le, mae yolesili Ema fa: no bobogolalea, e da dilima asigilalumu. Be dilia da amo hou yolesisia, E da dili amola dadamuni fasimu.
23 Ano i oni, jestliže nezůstanou v nevěře, zase vštípeni budou. Mocenť jest zajisté Bůh zase vštípiti je.
Amola Yu dunu ilia bu dafawaneyale dawa: sea, Gode da ilia musa: sogebi amo ganodini bu madelagima: ne salimu. Bai Gode da amo hou hamomusa: defele esala.
24 Nebo poněvadž ty vyťat jsi z přirozené plané olivy a proti přirození vštípen jsi v dobrou olivu, čím více pak ti, kteříž podle přirození jsou z dobré olivy, vštípeni budou v svou vlastní olivu.
Dilia Dienadaile dunu da fedege agoane udigili iwilaga dialu olife ifa ea amoda. Gode da dili dadamuni, ifabi bugi olife ifa amoga madelagi dagoi. Be Yu dunu da ifabi amoga bugi olife ifa ea fedege agoane gala. Amaiba: le, amo amoda liligi Godema dadamuni fasi liligi, e da bu ifadafa amoga madelagimusa: dawa: sea, asaboiwane ba: mu. Ilia da hedolowane bu madelagimu.
25 Neboť nechci, bratří, abyste nevěděli tohoto tajemství, (abyste nebyli sami u sebe moudří, ) že zatvrdilost tato zčástky přihodila se Izraelovi, dokudž by nevešla plnost pohanů.
Na fi dunu! Na da dafawane wamolegei sia: dilima olelemu hanai gala. Amo nabasea, dili bu dilia dawa: su hou da bagadeyale hame dawa: mu. Isala: ili fi dunu ilia dogo da igiwane hamoi, be amo hou da eso huluane hame dialumu. Be Dienadaile dunu ilia gilisisu ilegei idi Gode da ilegei, amo defele ilia Gode Ea hou lalegagui dagoi ba: sea, Isala: ili dunu ilia hihi hou da yolesiwane ba: mu.
26 A takť všecken Izrael spasen bude, jakož psáno jest: Přijde z Siona vysvoboditel a odvrátíť bezbožnosti od Jákoba.
Amalalu, Isala: ili fi dunu huluane ilia Gode Ea gaga: su hou ba: mu. Gode Sia: da amane dedei diala, “Gaga: su Dunu da Saione amoga misini, E da Ya: igobe ea mano huluane ilia wadela: i hou huluane fadegale fasimu.
27 A tatoť bude smlouva má s nimi, když shladím hříchy jejich.
Na da ilia wadela: i hou gogolema: ne olofosea, amo gousa: su ilima hamomu.”
28 A tak s strany evangelium jsouť nepřátelé pro vás, ale podle vyvolení jsou milí pro otce svaté.
Yu dunu da Gode Sia: Ida: iwane Gala higabeba: le, ilia Godema ha laiwane hamoi, be dilia Dienadaile dunu fidima: ne amo hou da doaga: i. Be Gode da ilia siba fi ilima Ea ilegei dagoiba: le, ilia da Ea fi dunu esala.
29 Darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje.
Gode da Ea hanaiga dunu fi ilegesa amola ilima hahawane iaha. Amola E da Ea asigi dawa: su hame afadenesa.
30 Nebo jakož i vy někdy jste nebyli poslušni Boha, ale nyní milosrdenství jste došli pro jejich nevěru,
Be dilia Dienadaile dunu! Dilia da musa: Gode Ea Sia: hame nabasu. Be Yu dunu ilia hame nabasu hou hamobeba: le, dilia wali Gode Ea gogolema: ne olofosu dawa:
31 Tak i oni nyní neuposlechli, aby pro učiněné vám milosrdenství i oni také milosrdenství dosáhli.
Amo hou defele, dilia da wali gogolema: ne olofosu dawa: beba: le, Yu fi dunu da wali hame nabasu hou hamonana. Bai ilia da hobea Gode Ea gogolema: ne olofosu ba: ma: ne, agoane hamosa.
Gode da dunu huluanedafa ilima Ea udigili gogolema: ne olofosu hou olelema: ne, E da dunu huluane hame nabasu se iasu udigili hawa: hamosu dunu agoane hamoi dagoi. (eleēsē g1653)
33 Ó hlubokosti bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou nezpytatelní soudové jeho a nevystižitelné cesty jeho!
Gode Ea gagui hou da bagadedafa. Ea asigi dawa: su amola Ea hamonanebe dawa: su hou da baligiliwane bagade. Ea hou hamoi nowa da dawa: ma: bela: ? Ea logoga ahoanebe hou da dawa: mu hamedei.
34 Nebo kdo jest poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil?
Gode Sia: da agoane dedei diala, “Nowa da Hina Gode Ea asigi dawa: su dawa: sala: ? Nowa da Ema fada: i sia: olelema: bela: ?
35 Nebo kdo prve dal jemu, a budeť mu odplaceno?
Nowa da Godema dabe bu lama: ne liligi iabela: ?”
