< Římanům 10 >
1 Bratří, příchylnost zajisté s zvláštní libostí srdce mého jestiť k Izraelovi, i modlitba za něj k Bohu, aby spasen byl.
Meus irmãos e minhas irmãs, o desejo do meu coração, minha oração para Deus é pela salvação do povo de Israel!
2 Neboť jim svědectví vydávám, žeť horlivost Boží mají, ale ne podle umění.
Eu sou testemunha de sua dedicação apaixonada a Deus, mas isso não é o resultado de conhecer a Deus como ele realmente é.
3 Nebo neznajíce Boží spravedlnosti, a svou vlastní spravedlnost hledajíce vystaviti, spravedlnosti Boží nebyli poddáni.
Eles não entendem como Deus nos torna justos diante dele e, assim, tentam se tornar justos à maneira deles. Eles se recusam aceitar a maneira como Deus nos torna pessoas justas.
4 Nebo konec Zákona jest Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu.
Pois Cristo é o cumprimento da lei. Todos aqueles que creem nele se tornam justos.
5 Nebo Mojžíš píše o spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, pravě: Který by koli člověk činil ty věci, živ bude v nich.
Moisés escreveu: “Quem fizer o que é certo, ao obedecer à lei, viverá.”
6 Ta pak spravedlnost, kteráž jest z víry, takto praví: Neříkej v srdci svém: Kdo vstoupí na nebe? To jest Krista s výsosti svésti.
Mas, a atitude de se fazer o que é certo, que surge da fé, diz assim: “Não pergunte: Quem subirá ao céu?, isto é, para trazer Cristo do céu,”
7 Aneb kdo sstoupí do propasti? To jest Krista z mrtvých vzbuditi. (Abyssos )
e nem diga: “‘Quem descerá ao mundo dos mortos?’, isto é, para ressuscitar Cristo.” (Abyssos )
8 Ale co dí spravedlnost z víry? Blízko tebe jestiť slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. A toť jest slovo to víry, kteréž kážeme,
O que as Sagradas Escrituras realmente dizem é: “A mensagem está muito próxima de você, na sua boca e na sua mente.” Na verdade, essa mensagem se baseia na fé que anunciamos.
9 Totiž, vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše a srdcem svým uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš.
Pois se você declara que aceita Jesus como Senhor e crê que Deus o ressuscitou dos mortos, então, você será salvo.
10 Nebo srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání děje se k spasení.
A sua fé em Deus o torna justo e, ao declarar que aceita Deus, você está salvo.
11 Nebo dí Písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben.
Como as Sagradas Escrituras nos dizem: “Aqueles que creem nele não se desapontarão.”
12 Neníť zajisté rozdílu mezi Židem a Řekem; nebo tentýž Pán všech, bohatý jest ke všem vzývajícím jej.
Não há diferença entre judeus e gregos, pois o mesmo Deus é o Senhor de todos, e esse Deus dá generosamente a todos que lhe pedem.
13 Každý zajisté, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.
Pois “todos os que pedem em nome do Senhor serão salvos.”
14 Ale kterak budou vzývati toho, v kteréhož neuvěřili? A kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele?
Mas, como as pessoas podem pedir a alguém em quem elas não creem? Como podem crer em alguém de quem elas não ouviram falar? Como elas podem ouvir, a menos que lhes falem a respeito?
15 A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest: Aj, jak krásné nohy zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci.
Como elas podem sair e anunciar a mensagem, a não ser que sejam enviadas? As Sagradas Escrituras assim dizem: “Aqueles que vêm trazendo as boas novas são verdadeiramente bem-vindos!”
16 Ale ne všickni uposlechli evangelium. Nebo Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázání našemu?
Mas, nem todos aceitaram as boas novas. Como Isaías pergunta: “Senhor, quem creu nas boas novas que ouviu de nós?”
17 Tedy víra z slyšení, a slyšení skrze slovo Boží.
A fé em Deus surge de se ouvir, de se ouvir a mensagem de Cristo.
18 Ale pravímť: Zdaliž jsou neslyšeli? Anobrž po vší zemi rozšel se zvuk jejich a až do končin okršlku země slova jejich.
Não é que eles não tenham ouvido. É justamente o oposto: “As vozes daqueles que falam por Deus são ouvidas em todo o mundo, e a sua mensagem se espalhou por todos os cantos da terra.”
19 Ale pravím: Zdaliž nepoznal Izrael toho? Ano první z nich Mojžíš řekl: Já k závisti vás přivedu skrze národ ten, kteréhož nemáte za lid můj; skrze lid nemoudrý k hněvu popudím vás.
Então, eu lhes pergunto: “O povo de Israel não sabia disso?” Primeiro Moisés disse: “Eu deixarei vocês com ciúmes, ao usar um povo que não é nem mesmo uma nação, eu os deixarei zangados ao usar os não-judeus sem juízo.”
20 A Izaiáš směle dí: Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali.
Então, Isaías disse isso de uma forma até mais dura: “Pessoas que nem me buscavam descobriram-me. Eu me revelei para aqueles que nem mesmo perguntavam por mim.”
21 Ale proti lidu Izraelskému dí: Přes celý den roztahoval jsem ruce své k lidu nepovolnému a protivnému.
Como Deus disse em relação ao povo de Israel: “O tempo todo estendi as minhas mãos a um povo desobediente e inflexível.”