Římanům 10
1 Bratří, příchylnost zajisté s zvláštní libostí srdce mého jestiť k Izraelovi, i modlitba za něj k Bohu, aby spasen byl.
My Brethren, The desire of my heart, and my intercession with God for them, is, that they might have life.
2 Neboť jim svědectví vydávám, žeť horlivost Boží mají, ale ne podle umění.
For I bear them witness, that there is in them a zeal for God; but it is not according to knowledge.
3 Nebo neznajíce Boží spravedlnosti, a svou vlastní spravedlnost hledajíce vystaviti, spravedlnosti Boží nebyli poddáni.
For they know not the righteousness of God, but seek to establish their own righteousness: and therefore they have not submitted themselves to the righteousness of God.
4 Nebo konec Zákona jest Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu.
For Messiah is the aim of the law, for righteousness, unto every one that believeth in him.
5 Nebo Mojžíš píše o spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, pravě: Který by koli člověk činil ty věci, živ bude v nich.
For Moses describeth the righteousness, which is by the law, thus: Whoever shall do these things, shall live by them.
6 Ta pak spravedlnost, kteráž jest z víry, takto praví: Neříkej v srdci svém: Kdo vstoupí na nebe? To jest Krista s výsosti svésti.
But the righteousness which is by faith, saith thus: Thou shalt not say in thy heart, Who ascendeth to heaven, and bringeth Messiah down?
Or, Who descendeth to the abyss of the grave, and bringeth up Messiah from the place of the dead? (Abyssos g12)
8 Ale co dí spravedlnost z víry? Blízko tebe jestiť slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. A toť jest slovo to víry, kteréž kážeme,
But what saith it? The thing is near to thy mouth, and to thy heart: that is, the word of faith, which we proclaim.
9 Totiž, vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše a srdcem svým uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš.
And if thou shalt confess with thy mouth our Lord Jesus, and shalt believe with thy heart, that God hath raised him from the dead; thou shalt live.
10 Nebo srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání děje se k spasení.
For the heart that believeth in him, is justified; and the mouth that confesseth him, is restored to life.
11 Nebo dí Písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben.
For the scripture saith: Every one that believeth in him, shall not be ashamed.
12 Neníť zajisté rozdílu mezi Židem a Řekem; nebo tentýž Pán všech, bohatý jest ke všem vzývajícím jej.
And in this, it discriminateth neither Jews nor Gentiles. For there is one Lord over them all, who is rich, towards every one that calleth on him.
13 Každý zajisté, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.
For every one that shall call on the name of the Lord, will have life.
14 Ale kterak budou vzývati toho, v kteréhož neuvěřili? A kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele?
How then shall they call on him, in whom they have not believed? Or, how shall they believe in him, of whom they have not heard? Or, how shall they hear, without a preacher?
15 A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest: Aj, jak krásné nohy zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci.
Or, how shall they preach, if they are not sent forth? As it is written: How beautiful are the feet of the heralds of peace, and of the heralds of good things?
16 Ale ne všickni uposlechli evangelium. Nebo Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázání našemu?
But all of them have not obeyed the proclamation of the gospel. (For, Isaiah said: My Lord, who hath believed our proclamation?)
17 Tedy víra z slyšení, a slyšení skrze slovo Boží.
Therefore, faith is from the hearing of the ear; and the hearing of the ear, is from the word of God.
18 Ale pravímť: Zdaliž jsou neslyšeli? Anobrž po vší zemi rozšel se zvuk jejich a až do končin okršlku země slova jejich.
But I say: Have they not heard? And, lo, their proclamation hath gone out into all the earth; and their words to the ends of the world.
19 Ale pravím: Zdaliž nepoznal Izrael toho? Ano první z nich Mojžíš řekl: Já k závisti vás přivedu skrze národ ten, kteréhož nemáte za lid můj; skrze lid nemoudrý k hněvu popudím vás.
But I say: Did not Israel know? First, Moses said, thus: I will awaken your emulation, by a people which is not a people; and by a disobedient people, I will provoke you.
20 A Izaiáš směle dí: Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali.
And Isaiah was bold, and said: I was seen by those who sought me not; and I was found by those who inquired not for me.
21 Ale proti lidu Izraelskému dí: Přes celý den roztahoval jsem ruce své k lidu nepovolnému a protivnému.
But to Israel, he said: All the day, have I stretched out my hands to a contentious and disobedient people.
