< Zjevení Janovo 6 >
1 I viděl jsem, když otevřel Beránek jednu z těch pečetí, a slyšel jsem jedno ze čtyř zvířat, ano praví, jako hlasem hromovým: Pojď a viz.
Kimmitaak idi linuktan ti Kordero ti maysa kadagiti pito a selio, ket nangngegko a kinuna ti maysa kadagiti uppat a sibibiag a parsua, iti timek a kas iti uni ti gurruod, “Umayka!”
2 I pohleděl jsem, a aj, kůň bílý, a ten, jenž seděl na něm, měl lučiště. A dána jest jemu koruna, i vyjel, přemáhaje, a aby přemáhal.
Kimmitaak ket adda puraw a kabalio! Nakaiggem iti pana ti nakasakay iti daytoy, ken naikkan iti korona. Rimmuar isuna a kas mammarmek tapno mangparmek.
3 A když otevřel pečet druhou, slyšel jsem druhé zvíře, řkoucí: Pojď a viz.
Idi linuktan ti Kordero ti maikadua a selio, nangngegko a kuna ti maikadua a sibibiag a parsua, “Umayka!”
4 I vyšel jiný kůň ryzí. A sedícímu na něm dáno jest, aby pokoj vyzdvihl z země a aby se lidé vespolek mordovali; a dán jemu meč veliký.
Ket sabali manen a kabalio iti rimmuar- maris nalabaga daytoy. Napalubosan ti nagsakay iti daytoy a mangipanaw iti kapia manipud iti daga, tapno iti kasta ket agpipinnatay dagiti tattao. Naikkan daytoy a nakasakay iti nakadakdakkel a kampilan.
5 A když otevřel pečet třetí, slyšel jsem třetí zvíře, řkoucí: Pojď a viz. I pohleděl jsem, a aj, kůň vraný, a ten, jenž na něm seděl, měl váhu v ruce své.
Idi linuktan ti Kordero ti maikatlo a selio, nangngegko ti maikatlo a sibibiag a parsua a kunana, “Umayka!” Adda nakitak a nangisit a kabalio, ken ti nakasakay ket nakaiggem iti agparis a timbangan.
6 I slyšel jsem hlas z prostředku čtyř zvířat, an praví: Měřice pšenice za peníz, a tři měřice ječmene za peníz, oleji pak a vínu neškoď.
Nakangngegak iti timek a kasla naggapu kadagiti uppat a sibibiag a parsua a kunana, “Sangkasukat a sebada ti pakaigatangan ti maysa a denario, ken ti tallo kasukat a sebada ket magatang ti maysa a denario. Ngem saanmo nga an-annoen ti lana ken ti arak.”
7 A když otevřel pečet čtvrtou, slyšel jsem hlas čtvrtého zvířete, řkoucí: Pojď a viz.
Idi linuktan ti Kordero ti maikapat a selio, nangngegko ti timek ti maikapat a sibibiag a parsua a kunana, “Umayka!”
8 I pohleděl jsem, a aj, kůň plavý, a toho, kterýž seděl na něm, jméno smrt, a peklo šlo za ním. I dána jest jim moc nad čtvrtým dílem země, aby mordovali mečem, a hladem, a morem, a šelmami zemskými. (Hadēs )
Kalpasanna ket adda nakitak a kabalio a nabessag ti marisna. Ti nagan ti nakasakay ket Patay, ket sursuroten isuna ti hades. Naited kadakuada ti turay a mangituray iti kakapat ti lubong, a mangpapatay babaen iti kampilan, panagbisin ken sakit, ken babaen kadagiti atap nga ay-ayup iti daga. (Hadēs )
9 A když otevřel pečet pátou, viděl jsem pod oltářem duše zmordovaných pro slovo Boží a pro svědectví, kteréž vydávali.
Idi linuktan ti Kordero ti maikalima a selio, nakitak iti sirok ti altar dagiti kararua dagidiay napapatay gapu iti sao ti Dios ken ti pammaneknek a sinalsalimetmetanda nga addaan panamati.
10 I volali hlasem velikým, řkouce: Až dokud, Pane svatý a pravý, nesoudíš a nemstíš krve naší nad těmi, kteříž přebývají na zemi?
Impukkawda iti nakapigpigsa, “Kasano pay kabayag, Mangiturturay iti amin, nasantoan ken pudno, sakbay nga ukomem dagiti agnanaed iti daga, ken ibalesmo ti darami?”
11 Tedy dáno jednomu každému z nich roucho bílé, a řečeno jest jim, aby odpočívali ještě za malý čas, až by se naplnil počet spoluslužebníků jejich a bratří jejich, kteříž zmordováni býti mají, jako i oni.
Kalpasan ket naikkan ti tunggal maysa kadakuada iti puraw a kagay, ken naibaga kadakuada a masapul nga agurayda iti nabaybayag bassit aginggana a madanon ti umiso a bilang dagiti padada nga adipen ken dagiti kakabsatda a lallaki, ken kakabsatda a babbai a mapapatayto, a kas iti pannakapapatayda.
12 I pohleděl jsem, když otevřel pečet šestou, a aj, země třesení veliké stalo se, a slunce učiněno jest černé jako pytel žíněný, a měsíc všecken byl jako krev.
Idi linuktan ti Kordero ti maikainnem a selio, nagbuyaak ket adda iti nakapigpigsa a gingined. Ngimmisit ti init a kas kangisit iti nakersang a lupot, ken limmabaga ti bulan a kas iti dara.
13 A hvězdy nebeské padaly na zemi, podobně jako dřevo fíkové smítá s sebe ovoce své, když od velikého větru kláceno bývá.
Natinnag dagiti bituen iti daga, kas iti pannakaregreg iti bunga ti kayo nga igos iti tiempo iti lam-ek no gungunen ti angin iti allawig.
14 A nebe se schovalo jako knihy zavřené, a všeliká hora i ostrovové z místa svého pohnuli se.
Nagpukaw ti tangatang a kas iti pagbasaan a maluklukot. Tunggal bantay ken isla ket naipanaw manipud iti ayanna.
15 A králové země, i knížata, i bohatí, a úředníci, a mocní, i každý služebník, i všeliký svobodný, skryli se v jeskyních a v skalí hor,
Kalpasanna, naglemmeng dagiti ar-ari iti lubong ken dagiti napapateg a tattao, ken dagiti heneral, dagiti nababaknang, dagiti addaan turay, ken tunggal maysa pay, adipen ken nawaya, kadagiti rukib ken kadagiti dadakkel a batbato kadagiti banbantay.
16 A řekli horám a skalí: Padněte na nás a skrejte nás před tváří toho, jenž sedí na trůnu, a před hněvem Beránka.
Kinunada kadagiti banbantay ken kadagiti dadakkel a batbato, “Gaburandakami! Ilemmengdakami manipud iti rupa daydiay a nakatugaw iti trono ken manipud iti unget ti Kordero.
17 Nebť jest přišel den veliký hněvu jeho. I kdo bude moci ostáti?
Ta dimtengen ti naindaklan nga aldaw ti pungtotda, ket siasino iti makaibtur?