Zjevení Janovo 5
1 I viděl jsem po pravici sedícího na trůnu knihy popsané vnitř i zevnitř, zapečetěné sedmi pečetmi
O i kilanger nan lim pali maun, en me kotidi pon mol o, puk eu, intingidier lole o liki o katengeki pena men kateng isu.
2 A viděl jsem anděla silného, volajícího hlasem velikým: Kdo jest hoden otevříti knihy tyto a zrušiti pečeti jejich?
O i kilang tounlang kelail amen, pepeidokki ngil laud: Is me kon ong pak pasang puk o, o lapwada a men kateng kan?
3 I nemohl žádný, ani na nebi, ani na zemi, ani pod zemí, otevříti knih, ani pohleděti do nich.
A sota amen, me mi nanlang de nin sappa, de pan sappa, me kak ong pak pasang puk, o udial i.
4 Pročež já plakal jsem velmi, že není nalezen žádný, kterýž by hoden byl otevříti a čísti tu knihu, ani pohleděti do ní.
Ari, i ap sangesang kaualap, aki sota amen, me diarokadar, me kon ong, en pak pasang puk o, de udial i.
5 Tedy jeden z starců dí mi: Neplač. Aj, zvítězilť Lev, ten, kterýž jest z pokolení Judova, kořen Davidův, aby otevřel tu knihu a zrušil sedm pečetí jejích.
O amen ren me lapalap akan masani ong ia: Koe der sangesang! Kilang, Laien, me udan kainok en Iuda, tapin Dawid, me pwaidar ni a peipei, pwen kon ong, pak pasang puk o, o lapwa sang men kateng isu.
6 I viděl jsem, a aj, mezi trůnem a čtyřmi zvířaty a mezi starci Beránek stojí jako zabitý, maje sedm rohů a sedm očí, jenž jsou sedm Duchů Božích, poslaných na všecku zemi.
O i kilang nan warong en mol o nan pung en man pamen o nan pung en lapalap akan Sippul amen u due kamekamelar, me ose isu o por en mas a isu mia, iei Ngen en Kot isu me pakadaralang dol en sappa karos.
7 I přišel a vzal knihy z pravice toho, kterýž seděl na trůnu.
A kotido, ap kotiki sang puk o ni lim a maun en me kaipokedi pon mol o.
8 A jakž vzal knihy, ihned těch čtvero zvířat a těch čtyřmecítma starců padlo před Beránkem, majíce jeden každý z nich harfu a báně zlaté plné vůně, jenž jsou modlitby svatých.
A ni a kotin aleer puk o, man maur pamen, o lapalap riek pamen poridi ong mon Sippul o. Amen amen re irail kolekol a arp o dal kold, me dir en potik en isis, iei kapakap en saraui kan.
9 A zpívali píseň novou, řkouce: Hoden jsi vzíti knihy a otevříti pečeti jejich. Nebo jsi zabit, a vykoupils nás Bohu krví svou ze všelikého pokolení a jazyku a lidu i národu.
Irail kauleki kaul kap pot indinda: Ir me kotin kon ong, kotikida puk o, o lapwada a men kateng ko, pwe komui kamatalar o neti ki ong Kot nt’ omui sang ni kainok karos, o lokaia karos, o men liki karos, o wei karos.
10 A učinil jsi nás Bohu našemu krále a kněží, a budeme kralovati na zemi.
O kotin wia kin irail la wei eu ong atail Kot, pwen samero kan, o re pan nanmarki nin sappa.
11 I viděl jsem a slyšel hlas andělů mnohých okolo trůnu a zvířat a starců, a byl počet jejich stokrát tisíc tisíců a desetkrát sto tisíců,
O i kilanger o i ronger ngil en tounlang toto impan mol o, o man maur ko, o lapalap oko; irail me ngederenia nen nen o kid kid,
12 Řkoucích velikým hlasem: Hodenť jest ten zabitý Beránek vzíti moc, a bohatství, i moudrost, i sílu, i čest, i slávu, i požehnání.
Irail indinda ni ngil laud: Sippul o me kamekamelar, me kon ong aineki manaman, o kapwa, o erpit, o kel, o kaka, o lingan, o pai kan.
13 Též všecko stvoření, kteréž jest na nebi, i na zemi, i pod zemí, i v moři, i všecko, což v nich jest, slyšel jsem řkoucí: Sedícímu na trůnu a Beránkovi požehnání, čest a sláva i síla na věky věků. (aiōn g165)
Ir karusia nanlang, o sappa, o pan sappa, o pon madau, o aude pan arail karos, i ronger me re indinda: Me kotidi pon mol o, o Sippul en kapinganla, o kakala, o kalinganada o manaman kokolata. (aiōn g165)
14 Ètvero pak zvířat řeklo: Amen. A těch čtyřmecítma starců padlo, a klaněli se živému na věky věků.
Man maur pamen masani: Amen, O lapalap akan poridi ong pongi i.
