< Zjevení Janovo 18 >

1 Potom pak viděl jsem anděla sstupujícího s nebe, majícího moc velikou, a země osvícena byla od slávy jeho.
Und nach diesem sah ich einen anderen Engel aus dem Himmel herabsteigen, der hatte große Gewalt, und die Erde ward erleuchtet von seiner Herrlichkeit.
2 I zkřikl silně hlasem velikým, řka: Padl, padl Babylon ten veliký, a učiněn jest příbytkem ďáblů, a stráží každého ducha nečistého, a stráží všelikého ptactva nečistého a ohyzdného.
Und er rief in Stärke, mit großer Stimme und sprach: Gefallen, gefallen ist Babylon, die große! und ein Wohnplatz von Dämonen, und ein Gefängnis jedes unreinen Geistes, und ein Gefängnis jedes unreinen und verhaßten Vogels geworden.
3 Nebo z vína hněvu smilstva jeho pili všickni národové, a králové zemští smilnili s ním, a kupci zemští z zboží rozkoší jeho zbohatli.
Denn von dem Weine des Grimmes ihrer Buhlerei haben alle Völkerschaften getrunken, und die Könige der Erde haben mit ihr gebuhlt, und die Kaufleute der Erde sind von der Kraft ihrer Üppigkeit reich geworden.
4 I slyšel jsem jiný hlas s nebe, řkoucí: Vyjděte z něho, lide můj, abyste se nepřiúčastňovali hříchům jeho a abyste nepřijali z jeho ran.
Und ich hörte eine andere Stimme aus dem Himmel sprechen: Gehet aus von ihr, Mein Volk, auf daß ihr nicht teilhabet an ihren Sünden, und daß ihr nicht von ihren Plagen empfanget.
5 Neboť dosáhli hříchové jeho až k nebi a rozpomenul se Bůh na nepravosti jeho.
Denn ihre Sünden reichten bis an den Himmel, und ihrer Ungerechtigkeiten hat Gott gedacht.
6 Dejtež jemu, jakož i on dával vám, a dejte jemu dvénásob podle skutků jeho; v koflík, kterýž naléval vám, nalijte jemu to dvénásob.
Vergeltet ihr, wie auch sie euch vergalt. Und verdoppelt ihr das Doppelte nach ihren Werken; mischt in dem Kelche, in dem sie gemischt, ihr das Doppelte!
7 Jakž se mnoho chlubil a zbujněl byl, tak mnoho dejte jemu muk a pláče. Neboť v srdci svém praví: Sedím královna, a nejsemť vdovou, a pláče neuzřím.
Wieviel sie sich verherrlichte und schwelgte, so viel gebt ihr Qual und Trauer; weil sie in ihrem Herzen sprach: Ich sitze als Königin, und Witwe bin ich nicht, und Trauer werde ich nicht sehen!
8 Protož v jeden den přijdouť rány jeho, smrt a pláč i hlad, a ohněm spáleno bude; nebo silný jest Pán, kterýž je odsoudí.
Darum an einem Tage sollen ihre Plagen kommen, Tod und Trauer und Hungersnot! und im Feuer soll sie verbrannt werden; denn stark ist der Herr, Gott, Der sie richtet!
9 I plakati ho budou a kvíliti nad ním králové země, kteříž s ním smilnili a svou rozkoš měli, když uzří dým zapálení jeho,
Und weinen werden und jammern über sie die Könige der Erde, die mit ihr gebuhlt und geschwelgt, wenn sie den Rauch von ihrem Brande erblicken.
10 Zdaleka stojíce, pro bázeň muk jeho, a řkouce: Běda, běda, veliké město Babylon, to město silné, že jest jedné hodiny přišel odsudek tvůj.
Sie werden ferne stehen aus Furcht vor ihrer Qual, und sagen: Wehe, wehe, die große Stadt Babylon, die starke Stadt! Denn in einer Stunde ist dein Gericht gekommen!
11 Ano i kupci zemští budou plakati a kvíliti nad ním; nebo koupí jejich žádný nebude kupovati více,
Und die Kaufleute der Erde weinen und trauern über sie, weil niemand mehr ihre Ware kauft:
12 Koupě od zlata, a stříbra, a drahého kamene, i perel, i kmentu, šarlatu, i hedbáví, i brunátného roucha, i všelikého dřeva tyinového, a všech nádob z kostí slonových, i všelikého nádobí z nejdražšího dříví, i z mědi, i z železa, i z mramoru;
Die Ware von Gold und Silber und kostbarem Stein und Perlen und Byssus und Purpur und Seide und Scharlach, und alles Thynenholz, und alles Geräte von Elfenbein, und alles Geräte von kostbarstem Holze, und von Erz, und von Eisen, und von Marmor;
13 A kupectví skořice, i vonných věcí, a mastí, i kadidla, i vína, i oleje, i bělí, i pšenice, i dobytka, i ovec, i koní, a vozů, i služebníků, i duší lidských;
Und Zimt und Räuchwerk, und Salbe und Weihrauch, und Wein und Öl, und Semmelmehl und Weizen, und Rinder und Schafe, und Rosse und Wagen, und Leiber und Seelen von Menschen.
14 I ovoce žádostivá duši tvé odešla od tebe, a všecko tučné a krásné odešlo od tebe, a aniž toho již více nalezneš.
Und das Obst, deiner Seele Begehr, ist von dir weggegangen, und alles Fette und Glänzende ist von dir weggegangen, und du wirst es nicht mehr finden.
15 Ti, pravím, kupci, kteříž v tom kupčili a jím zbohatli, zdaleka stanou pro strach muk jeho, plačíce, a kvílíce,
Und deren Kaufleute, die von ihr reich geworden, werden von ferne stehen aus Furcht vor ihrer Qual, weinen und klagen,
16 A řkouce: Běda, běda, ó město veliké, kteréž odíno kmentem, a šarlatem, a brunátným rouchem, a ozdobeno bylo zlatem, a kamením drahým, i perlami! nebo v jednu hodinu zahynula tak veliká bohatství.
Und sagen: Wehe! Wehe! Die große Stadt, die sich mit Byssus und Purpur und Scharlach umkleidete, und mit Gold sich übergoldete und mit kostbarem Steine und Perlen!
17 Ano i všeliký správce lodí mořských, i všecko množství lidí, kteříž jsou na lodech, i plavci, i ti, kteříž svou živnost na moři mají, zdaleka stanou,
Denn in einer Stunde ist solcher Reichtum verwüstet! Und alle Steuerleute, und all die Gesellschaft auf den Schiffen, und die Schiffsleute und alle, die auf dem Meere ihr Werk haben, standen von weitem,
18 A zkřiknou, vidouce dým zapálení jeho, řkouce: Které město bylo podobné tomuto velikému městu!
Und schrien, da sie den Rauch ihres Brandes sahen, und sprachen: Wer war gleich dieser großen Stadt!
19 A sypouce prach na hlavy své, křičeti budou, plačíce, a kvílíce, a řkouce: Běda, běda, město veliké, v němžto zbohatli všickni, kteříž měli lodí na moři, ze mzdy jeho; nebo jedné hodiny zpustlo.
Und sie warfen Staub auf ihre Häupter und schrien weinend und trauernd: Wehe! Wehe! Die große Stadt, in der alle, die Schiffe auf dem Meere hatten, von deren Kostbarkeit reich geworden sind! Denn in einer Stunde ist sie wüste geworden!
20 Ale raduj se nad ním nebe i svatí apoštolé i proroci; nebo pomstilť vás Bůh nad ním.
Seid fröhlich über sie, du Himmel, und ihr heiligen Apostel und Propheten; denn Gott hat gerichtet über sie für euch das Gericht!
21 I zdvihl jeden silný anděl kámen jako žernov veliký a hodil jím do moře, řka: Tak prudce uvržen bude Babylon, to město veliké, a již více nebude nalezeno.
Und ein starker Engel hob auf einen Stein wie ein großer Mühlstein, und warf ihn in das Meer und sprach: So wird mit Ungestüm die große Stadt Babylon hinabgeworfen, und nimmermehr gefunden werden.
22 A hlas na harfy hrajících, a zpěváků, a pišťců, a trubačů nebude více v tobě slyšán, a žádný řemeslník žádného řemesla nebude v tobě více nalezen, a zvuk žernovu nebude v tobě více slyšán.
Und die Stimme der Harfenspieler und Sänger und der Flötenspieler und Posaunenbläser wird nicht mehr in dir gehört! Und kein Künstler irgendeiner Kunst wird mehr in dir gefunden, und die Stimme der Mühle in dir nicht mehr gehört.
23 Ani světlo svíce nebude v tobě více svítiti, a hlas ženicha ani nevěsty nebude v tobě více slyšán, ješto kupci tvoji bývala knížata zemská, a tráveními tvými v blud uvedeni byli všickni národové.
Und kein Licht der Lampe leuchte mehr in dir! Und nimmer soll in dir die Stimme eines Bräutigams und einer Braut gehört werden! Denn deine Kaufleute waren die Großen der Erde; denn alle Völkerschaften wurden durch deine Zauberei irregeführt;
24 Ale v něm nalezena jest krev proroků a svatých i všech zmordovaných na zemi.
Und in ihr wurde das Blut der Propheten und Heiligen und aller Erschlagenen auf Erden gefunden.

< Zjevení Janovo 18 >