Zjevení Janovo 17
1 I přišel jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků, a mluvil se mnou, řka ke mně: Pojď, ukážiť odsouzení nevěstky veliké, kteráž sedí na vodách mnohých,
Hanchu vântîrton sari ngei khuriâi sari chôi ngei lâia inkhat a honga, ko kôm, “Hong roh, tuidung tamtak kôla sin khopuilien roiinpuia notizuor inthang dûkmintonga om rang tie hah nang min mûng ki tih, a tia.
2 S kteroužto smilnili králové země a zpili se vínem smilství jejího obyvatelé země.
Pilchunga rêngngeiin amanu leh an inrêpui ngâia, pilchunga mingei murdi khom an inrêpuina uain nêkin an inrûi ngâi.”
3 I odnesl mne na poušť v duchu, a viděl jsem ženu sedící na šelmě brunátné; a ta šelma plná byla jmen rouhání, a měla sedm hlav a deset rohů.
Ratha'n ni manga, male vântîrtonin ramchâra ni tuonga. Mahan Pathien êrona riming mizieka sip, lungei sari le rikingei sôm dôn, sarâng seninlâr chunga chuong nupang ku mua.
4 Žena pak odína byla šarlatem a brunátným rouchem, a ozdobena zlatem a kamením drahým i perlami, mající koflík zlatý v ruce své, plný ohavností a nečistoty smilstva svého.
Nupangnu hah puon senduk le seninlârin ân voa, rângkachak retheingei, lungmantamngei le lungintêrngei leh ân voa. A kuta mitir om le a hurna porinchena neinunngeia sip rângkachak khuri a chôia.
5 A na čele jejím napsané jméno: Tajemství, Babylon veliký, Mátě smilstva a ohavností země.
Amanu machala han riming, aomtie inthup, “Babylon roiinpui, rammuola notizuorngei murdi le pinkuohurngei nû,” tiin miziekin aoma.
6 A viděl jsem ženu tu opilou krví svatých a krví mučedlníků Ježíšových, a viděv ji, divil jsem se divením velikým.
Male ha nupangnu hah Pathien mingei thisen le Jisua ranga iemom sika thata omngei thisen inrûiin ku mua. Amanu hah ku mu lehan, ka kamâm sabaka.
7 I řekl mi anděl: Co se divíš? Já tobě povím tajemství té ženy i šelmy, kteráž ji nese, mající hlav sedm a rohů deset.
“Itho mo na kamâm baka?” tiin vântîrton han mi rekela. Nupangnu le a chuongna sarâng lungei sari le rikingei sôm dôn omtie inthup nang ril ki tih.
8 Šelma, kterous viděl, byla, a již není, a máť vystoupiti z propasti a na zahynutí jíti. I diviti se budou bydlitelé země, (ti, kterýchžto jména nejsou napsána v knihách života od ustanovení světa, ) vidouce šelmu, kteráž byla, a není, avšak jest. (Abyssos g12)
Sarâng hah voikhat chu a lei ringa, aniatachu ring khâi maka; khurmongboi renga hong jôk a ta, inmangna han sêng atih. Pilchunga miriem omngei, rammuol insieng mâna ringna lekhabua an rimingngei mizieka omloi ngei han sarâng hah an mu tena chu anrêngin kamâm an tih. Voikhat chu a ringa; atûn chu ring khâi maka, hannirese la hôn lang nôk atih. (Abyssos g12)
9 Tentoť pak jest smysl toho, a máť zavřenou v sobě moudrost: Sedm hlav jestiť sedm hor, na kterýchž ta žena sedí.
Mahin vârna le rietheina anâng. Lu sari ngei hah nupangnu insungna muol sari ngei hah an ni. Anni ngei hah rêngngei sari ngei khom an ni sa:
10 A králů sedm jest. Pět jich padlo, jeden jest, a jiný ještě nepřišel; a když přijde, na malou chvíli musí trvati.
rangnga ngei chu an inleta, inkhat chu alân lala, inkhat chu la hong inlal maka, hong inlal khomrese chomolte vai roijêk atih.
11 A šelma, kteráž byla a není, onať jest osmý, a z sedmiť jest, i na zahynutí jde.
Male sarâng voikhat alei ringa, aniatachu aring khâi loi khom hah sari ngei kâra inkhat rêngpa irietna ania, inmangna tieng a se tir zoi ani.
12 Deset pak rohů, kteréžs viděl, jestiť deset králů, kteříž ještě království nepřijali, ale přijmouť moc jako králové, jedné hodiny spolu s šelmou.
“Riki sôm nu mu ngei hah rêngngei sôm ala hônlal loi ngei hah an ni, aniatachu sarâng le rêngngei anghan konta khat chu inlal rangin rachamneina pêk la nîng an tih.
13 Tiť jednu radu mají, a sílu i moc svou šelmě dadí.
Ma sôm ngei hah anrêngin an neinunkhîn dôn munkhat ania, male an sinthotheina le rachamneina hah sarâng kôm pêk an tih.
14 Tiť bojovati budou s Beránkem, a Beránek zvítězí nad nimi, neboť Pán pánů jest a Král králů, i ti, kteříž jsou s ním, povolaní, a vyvolení, a věrní.
Belrite hah doiin inbuonpui an ta; aniatachu Belrite hah pumangei Pumapa le rêngngei Rêngpa ani sikin anni ngei hah mene ngei a ta, a menena hah a koi ngei, a thangsai ngei, le taksônoma ama nûkjûipungei khomin changsa an tih.”
15 I řekl mi: Vody, kteréžs viděl, kdež nevěstka sedí, jsouť lidé, a zástupové, a národové, a jazykové.
Ma vântîrton nanâk han ko kôm, “Notizuornu insungna ngâi tuingei nu mu hah, namtinngei, mingei, jâtngei le chongngei an ni, a tia.
16 Deset pak rohů, kteréžs viděl na šelmě, ti v nenávist vezmou nevěstku, a učiní ji opuštěnou a nahou, a tělo její jísti budou, a ji páliti budou ohněm.
Rikingei sôm le sarâng nu mu ngei han notizuornu hah dem an ta; a neinun dôn ngei murdi lâk pe let an ta, akorongin mâkrak an tih; a meh khom sâk an ta, mei leh hâlminmang an tih.
17 Neboť dal Bůh v srdce jejich, aby činili vůli jeho a aby se sjednomyslnili, a toliko dotud království své šelmě dali, dokudž by nebyla vykonána slova Boží.
Pathien chongngei le a neinunkhînngei ahongtung adik theina rangin sarângin roiajêkna rangin an sinthotheina hah a kôma pêk rangin Pathien'n an mulungngei sûnga inruolna a dar pe ngeia.
18 A žena, kteroužs viděl, jestiť město to veliké, kteréž má království nad králi země.
“Nupangnu nu mu hah khopuilien roiinpui pilchunga rêngngei chunga roijêk ngâipu hah ani.”
