Zjevení Janovo 17
1 I přišel jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků, a mluvil se mnou, řka ke mně: Pojď, ukážiť odsouzení nevěstky veliké, kteráž sedí na vodách mnohých,
Erah lidi rangsah sinet neng khoowaan pan ang rumta dung dowa esiit ah ra haano ngah suh baat tahang, “Wang ho, ngah ih an suh ruurangrang hansangte minuh ah mamet chamnaang ah erah noisok ha, erah elong samnuthung ah juung loong hantek re adi hoonha.
2 S kteroužto smilnili králové země a zpili se vínem smilství jejího obyvatelé země.
Hatoh nawa luungwang loong ah erah minuh dam adi ban roomjup ruh erumla, nyia mongrep dowa miloong ah erah nuh jootthih mootkaat kham ah jok rum ano roong mok rumla.”
3 I odnesl mne na poušť v duchu, a viděl jsem ženu sedící na šelmě brunátné; a ta šelma plná byla jmen rouhání, a měla sedm hlav a deset rohů.
Chiiala ah ngah sak ni ra taha eno, rangsah rah ih ngah phisaang hako ni siitkaat tahang. Erah ni ngah ih esaang ang arah siithinyakhah sakkhoh ni tong arah minuh japtuptang erah siithinyakhah sakputang ni Rangte kaanju men raang arah angta; erah siithinyakhah ah heh khoh sinet heh rong asih angta.
4 Žena pak odína byla šarlatem a brunátným rouchem, a ozdobena zlatem a kamením drahým i perlami, mající koflík zlatý v ruce své, plný ohavností a nečistoty smilstva svého.
Minuh ah saangham nyia saangmeen nyuh akhat di choomta, eno heh choom ah hun achaak jeksah saankah, thaangchaan jong nyia jekteh loong eh meeta. Heh lak ni hun lookkep piita mong adi jootthih nyia enyaan hukkhaak loong ih meeta, heh jootthih reeraangta loong thaang dongchojih rah angta.
5 A na čele jejím napsané jméno: Tajemství, Babylon veliký, Mátě smilstva a ohavností země.
Heh khang adi heh husah men ah amet raangta: “Elong Bebiloon, hansangte minuh loong nuroop, nyia mongrep ni michiirijih mote Nuh.”
6 A viděl jsem ženu tu opilou krví svatých a krví mučedlníků Ježíšových, a viděv ji, divil jsem se divením velikým.
Erah dam ih erah minuh rah ih Rangte mina loong sih asaang ah mok jok arah nyia Jesu suh hanpiite mina loong tek haat rum arah sih asaang mok jok arah japtuptang. Erah tup angno, ngah rapne jaatjaat ih paatja tang.
7 I řekl mi anděl: Co se divíš? Já tobě povím tajemství té ženy i šelmy, kteráž ji nese, mající hlav sedm a rohů deset.
Rangsah rah ih cheng tahang, “An tume paatja lu?” Ngah ih baat ha erah minuh nyia heh huite siithinyakhah husah tiit rah ah, siithinyakhah heh khoh sinet nyia heh rong asih tiit rah ah.
8 Šelma, kterous viděl, byla, a již není, a máť vystoupiti z propasti a na zahynutí jíti. I diviti se budou bydlitelé země, (ti, kterýchžto jména nejsou napsána v knihách života od ustanovení světa, ) vidouce šelmu, kteráž byla, a není, avšak jest. (Abyssos g12)
Ehak di erah siithinyakhah ah ething angta, ang abah uh saatang tatongta; hechi hemat muh haluung dowa edong nanah eno heh thettheng adoh wang eah. Mongrep maang dongsiit ngakhoh dowa hatoh mina loong ah, neng men ething leedap ni raang muh loong ah erah siithinyakhah ah sok rum ano rapne ih paatja rum ah. Erah ehak di ething angta, amadi bah heh tathok tongka; ang abah uh heh ewe dong eha. (Abyssos g12)
9 Tentoť pak jest smysl toho, a máť zavřenou v sobě moudrost: Sedm hlav jestiť sedm hor, na kterýchž ta žena sedí.
“Arah tiit ah mongthamse nyia thungse takmi nawa ih ba jat ah. Maradi minuh tongla hekhoh sinet ah langla kong sinet ah. luungwang sinet loong ah uh neng:
10 A králů sedm jest. Pět jich padlo, jeden jest, a jiný ještě nepřišel; a když přijde, na malou chvíli musí trvati.
neng dung dowa banga ah edat erumta, esiit ah ih amadi panha, eno esiit ah amadi maang dong ra, heh dong haano amasah raang epan jaatjaat et ah.
11 A šelma, kteráž byla a není, onať jest osmý, a z sedmiť jest, i na zahynutí jde.
Eno ehak di siithinyakhah ething angta rah amadi tathok tongka, eno erah ah tak asat luungwang rah angta. Erah luungwang ah langla tak sinet dowa luungwang loongdung dowa wasiit ah angta, eno heh ah ethet haat theng ko ih wangla.
12 Deset pak rohů, kteréžs viděl, jestiť deset králů, kteříž ještě království nepřijali, ale přijmouť moc jako králové, jedné hodiny spolu s šelmou.
“Rong asih an ih tup hu rah luungwang asih loong ah, neng ih amatuk ih maang pan rumka, enoothong siithinyakhah damdoh roong pansuh luungwang chaan aphaan ah koonta siit raang ih kota.
13 Tiť jednu radu mají, a sílu i moc svou šelmě dadí.
Erah luungwang asih loong adi neng kaankoong thoontang di esiit, erah thoidi nengchaan nengphaan nyia ngoong awang ah siithinyakhah asuh roop korum ah.
14 Tiť bojovati budou s Beránkem, a Beránek zvítězí nad nimi, neboť Pán pánů jest a Král králů, i ti, kteříž jsou s ním, povolaní, a vyvolení, a věrní.
Neng loong ah Saapsah damdoh rookmui rum ah, enoothong saapsah damdoh heh ih poonta, nyia danjeeta erah dam ih heh suh tuungmaangte heliphante loong ah roop rum ano jen rum ah, tumeah heh ah teesu loong tokkhodi Teesu, luungwang loong tokkhodi Luungwang.”
15 I řekl mi: Vody, kteréžs viděl, kdež nevěstka sedí, jsouť lidé, a zástupové, a národové, a jazykové.
Rangsah ih nep baat tahang, “Hansangte nuh tongla juung loong, an ih sok hu ah deek akaan loong, mina loong, jaat apaat loong, nyia jeng akong loong ah.
16 Deset pak rohů, kteréžs viděl na šelmě, ti v nenávist vezmou nevěstku, a učiní ji opuštěnou a nahou, a tělo její jísti budou, a ji páliti budou ohněm.
An ih tup hu rong asih nyia siithinyakhah rah ih hansangte nuh ah miksuk et ah; neng ih heh dowa jaatrep hukkhaak ah soonpi rum ano boongloong et thiinhaat rum ah; neng ih heh si ah phak et rum ah nyia we nah thet khaam thuk rum ah.
17 Neboť dal Bůh v srdce jejich, aby činili vůli jeho a aby se sjednomyslnili, a toliko dotud království své šelmě dali, dokudž by nebyla vykonána slova Boží.
Tumeah Rangte ih neng ten ni heh kaankoong ah eroom ih toom tom ah ih thunthuk rumha, eno siithinyakhah asuh chaan aphaan ah koh ano Rangte jengkhaap ah amiisak maang langlang raak ih panthuk ah.
18 A žena, kteroužs viděl, jestiť město to veliké, kteréž má království nad králi země.
“An ih tup hu minuh ah hatoh dowa luungwang loong pante elong samnuthung ah.”
