Zjevení Janovo 17
1 I přišel jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků, a mluvil se mnou, řka ke mně: Pojď, ukážiť odsouzení nevěstky veliké, kteráž sedí na vodách mnohých,
Nomb’ amako mb’eo ty raik’ amy anjely fito amam-pinga fito rey nanao ty hoe: Mb’ etoañe, hitoroako ty zaka hifetsak’ amy tsimirirañe folo-ay mitobok’ amo rano marooy,
2 S kteroužto smilnili králové země a zpili se vínem smilství jejího obyvatelé země.
i nanoa’ o mpanjaka’ ty tane toio hakarapiloañe naho nahamamo o mpimone’ ty tane toio amy divain-kakarapiloa’eiy.
3 I odnesl mne na poušť v duchu, a viděl jsem ženu sedící na šelmě brunátné; a ta šelma plná byla jmen rouhání, a měla sedm hlav a deset rohů.
Le nindese’ i anjeliy añ’ arofo mb’an-dratraratra añe iraho. Le nitreako ty rakemba niningitse ami’ty biby mena mañabasà, àtseke ty añaram-piterateràñe, aman-doha fito naho tsifa folo.
4 Žena pak odína byla šarlatem a brunátným rouchem, a ozdobena zlatem a kamením drahým i perlami, mající koflík zlatý v ruce své, plný ohavností a nečistoty smilstva svého.
Nisaroñe lamba malò-mavo naho mena mañabarà i rakembay vaho nihamineñe volamena naho vatosoa naho hange, vaho an-taña’e ao ty fitovy volamena pea hativañe milaro ty haleoran-katsimirira’e.
5 A na čele jejím napsané jméno: Tajemství, Babylon veliký, Mátě smilstva a ohavností země.
Nipatereñe am-pela-handri’e eo ty añarañe, toe tafatoño: Babolone Jabajaba, Renen-Tsimirirañe naho o raha tiva’ ty tane toio.
6 A viděl jsem ženu tu opilou krví svatých a krví mučedlníků Ježíšových, a viděv ji, divil jsem se divením velikým.
Le naheoko i rakembay te jike ami’ty lio’ o noro’eo naho ami’ty lio’ o ninday ty taro’ Iesoào, aa ie nisambaeko, le niloho latsa.
7 I řekl mi anděl: Co se divíš? Já tobě povím tajemství té ženy i šelmy, kteráž ji nese, mající hlav sedm a rohů deset.
Le hoe i anjeliy tamako: Inoñ’ o ilatsà’oo? Hatoroko azo ty raha mietak’ amy rakembay naho ty amy biby aman-doha fito naho tsifa folo minday azey.
8 Šelma, kterous viděl, byla, a již není, a máť vystoupiti z propasti a na zahynutí jíti. I diviti se budou bydlitelé země, (ti, kterýchžto jména nejsou napsána v knihách života od ustanovení světa, ) vidouce šelmu, kteráž byla, a není, avšak jest. (Abyssos g12)
I biby nitrea’oy le teo, fa tsy eo, vaho fa hiakatse boak’ an-tsikeokeok’ ao mb’ am-pirotsaha’e mb’eo. Hahalatsa o mpimoneñe an-tane atoy tsy pinatetse amy boken-kaveloñe tam-pifotora’ ty voatse toio, t’ie hahaisake i biby teo naho tsy eo vaho mbe ho aviy. (Abyssos g12)
9 Tentoť pak jest smysl toho, a máť zavřenou v sobě moudrost: Sedm hlav jestiť sedm hor, na kterýchž ta žena sedí.
Inao ty itsakoreañe an-kihitse: I loha fito rey ro vohitse fito iambesara’ i rakembay,
10 A králů sedm jest. Pět jich padlo, jeden jest, a jiný ještě nepřišel; a když přijde, na malou chvíli musí trvati.
naho mpanjaka fito, fa nihotrake ty lime, eo ty raike, mbe tsy niavy ty raike; fa ie avy, le tsy mahay tsy ho eo betebeteke.
11 A šelma, kteráž byla a není, onať jest osmý, a z sedmiť jest, i na zahynutí jde.
I biby teo, fa tsy eoy; ie ty mpanjaka faha valo, mireketse amy fito rey, vaho mb’am-pirotsahañe ao.
12 Deset pak rohů, kteréžs viděl, jestiť deset králů, kteříž ještě království nepřijali, ale přijmouť moc jako králové, jedné hodiny spolu s šelmou.
I tsifa folo niisa’o rey, le mpanjaka folo mboe tsy nandrambe fifeheañe, f’ie mahazo lily ho mpanjaka mindre amy bibiy ora raike.
13 Tiť jednu radu mají, a sílu i moc svou šelmě dadí.
Raike ty firefea’ iareo vaho hatolo’ iareo amy bibiy ty haozarañe naho ty lili’ iareo.
14 Tiť bojovati budou s Beránkem, a Beránek zvítězí nad nimi, neboť Pán pánů jest a Král králů, i ti, kteříž jsou s ním, povolaní, a vyvolení, a věrní.
Hialy amy Vik’ añondriy iareo, fa ho rebahe’ i Vik’ añondriy, amy te Ie ro Talèn-drotompo naho Mpifehem-panjaka, le kinanjy naho jinoboñe vaho migahiñe o mpiama’eo.
15 I řekl mi: Vody, kteréžs viděl, kdež nevěstka sedí, jsouť lidé, a zástupové, a národové, a jazykové.
Le hoe re tamako: O rano niisa’o itoboha’ i tsimirirañeio, le ondaty naho valobohòke naho fifeheañe vaho fameleke.
16 Deset pak rohů, kteréžs viděl na šelmě, ti v nenávist vezmou nevěstku, a učiní ji opuštěnou a nahou, a tělo její jísti budou, a ji páliti budou ohněm.
Le i tsifa folo niisa’o amy bibiy rey ro halaiñe i tsimirirañey, hampidoñ’ aze ho vahiny naho miboridañe; habotse’ iereo ty nofo’e vaho hamorototo aze añ’afo.
17 Neboť dal Bůh v srdce jejich, aby činili vůli jeho a aby se sjednomyslnili, a toliko dotud království své šelmě dali, dokudž by nebyla vykonána slova Boží.
Fa nentoen’ Añahare añ’ arofo’ iareo ty hañeneke i satri’ey, naho hitrao-drehake vaho hanolotse ty fifehea’ iareo amy bibiy ampara’ te heneke o saontsin’ Añahareo.
18 A žena, kteroužs viděl, jestiť město to veliké, kteréž má království nad králi země.
I rakemba niisa’oy, le i rova jabajaba mifehe o mpanjaka’ ty tane toio.
