Zjevení Janovo 17
1 I přišel jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků, a mluvil se mnou, řka ke mně: Pojď, ukážiť odsouzení nevěstky veliké, kteráž sedí na vodách mnohých,
Üks neist seitsmest inglist, kellel oli seitse kaussi, tuli minu juurde ja hakkas rääkima: „Tule, ma näitan sulle, milline karistus ootab suurt hoora, kes istub suurte vete ääres.
2 S kteroužto smilnili králové země a zpili se vínem smilství jejího obyvatelé země.
Maailma kuningad on hooranud temaga ja ilmamaa elanikud on joovastunud tema abielurikkumise veinist.“
3 I odnesl mne na poušť v duchu, a viděl jsem ženu sedící na šelmě brunátné; a ta šelma plná byla jmen rouhání, a měla sedm hlav a deset rohů.
Ja ta viis mind vaimus kõrbe, ning ma nägin naist, kes istus erepunase metsalise seljas, kes oli üleni kaetud jumalateotuse nimedega ning kellel oli seitse pead ja kümme sarve.
4 Žena pak odína byla šarlatem a brunátným rouchem, a ozdobena zlatem a kamením drahým i perlami, mající koflík zlatý v ruce své, plný ohavností a nečistoty smilstva svého.
Naine oli riietatud purpurpunasesse ja erepunasesse; tema ehted olid kullast, kalliskividest ja pärlitest. Tal oli käes kuldkarikas, mis oli täis jälkusi ja tema abielurikkumiste roppusi
5 A na čele jejím napsané jméno: Tajemství, Babylon veliký, Mátě smilstva a ohavností země.
ning tema otsaette kirjutatud nimi oli saladus: Suur Paabel, kogu maailma hoorade ja jäleduste ema.
6 A viděl jsem ženu tu opilou krví svatých a krví mučedlníků Ježíšových, a viděv ji, divil jsem se divením velikým.
Ma nägin naise olevat joobnud Jumala rahva verest ja Jeesuse tunnistajate verest. Teda nähes imestasin ma väga.
7 I řekl mi anděl: Co se divíš? Já tobě povím tajemství té ženy i šelmy, kteráž ji nese, mající hlav sedm a rohů deset.
Aga ingel ütles mulle: „Miks sa imestad? Ma räägin sulle saladust naisest ja metsalisest, kes teda kannab ja kellel on seitse pead ja kümme sarve.
8 Šelma, kterous viděl, byla, a již není, a máť vystoupiti z propasti a na zahynutí jíti. I diviti se budou bydlitelé země, (ti, kterýchžto jména nejsou napsána v knihách života od ustanovení světa, ) vidouce šelmu, kteráž byla, a není, avšak jest. (Abyssos g12)
Metsaline, keda sa nägid ja kes kord oli, teda ei ole enam, kuid ta tuleb üles sügavikust ja läheb hukatusse. Siis need maa elanikud, kelle nime ei ole maailma rajamisest peale kirjutatud eluraamatusse, imestavad, nähes metsalist, kes oli ja keda enam ei ole ning kes tuleb jälle. (Abyssos g12)
9 Tentoť pak jest smysl toho, a máť zavřenou v sobě moudrost: Sedm hlav jestiť sedm hor, na kterýchž ta žena sedí.
Siin on tarvis tarka meelt! Seitse pead on seitse mäge, mille peal istub naine. Need on seitse kuningat,
10 A králů sedm jest. Pět jich padlo, jeden jest, a jiný ještě nepřišel; a když přijde, na malou chvíli musí trvati.
kellest viis on langenud, üks valitseb praegu ja viimane on veel tulemata, ning kui ta tuleb, siis ta peab jääma vaid üürikeseks ajaks.
11 A šelma, kteráž byla a není, onať jest osmý, a z sedmiť jest, i na zahynutí jde.
Ja metsaline, kes oli ja keda enam ei ole, on kaheksas, ja samas üks neist seitsmest, ja ta läheb hukatusse.
12 Deset pak rohů, kteréžs viděl, jestiť deset králů, kteříž ještě království nepřijali, ale přijmouť moc jako králové, jedné hodiny spolu s šelmou.
Need kümme sarve, mida sa nägid, on kümme kuningat, kes ei ole veel saanud valitsust, kuid nad saavad kuningavõimu üheks tunniks koos metsalisega.
13 Tiť jednu radu mají, a sílu i moc svou šelmě dadí.
Nad on ühel nõul ning annavad oma väe ja võimu metsalisele.
14 Tiť bojovati budou s Beránkem, a Beránek zvítězí nad nimi, neboť Pán pánů jest a Král králů, i ti, kteříž jsou s ním, povolaní, a vyvolení, a věrní.
Nad astuvad sõtta Talle vastu ja Tall võidab nad ära, sest tema on isandate Issand ja kuningate Kuningas; koos temaga võidavad need, kes on kutsutud ja valitud ja ustavad.“
15 I řekl mi: Vody, kteréžs viděl, kdež nevěstka sedí, jsouť lidé, a zástupové, a národové, a jazykové.
Ja see ingel ütles mulle: „Veed, mida sa nägid ja mille ääres istub hoor, on rahvad ja rahvahulgad, hõimud ja keeled.
16 Deset pak rohů, kteréžs viděl na šelmě, ti v nenávist vezmou nevěstku, a učiní ji opuštěnou a nahou, a tělo její jísti budou, a ji páliti budou ohněm.
Metsaline ja kümme sarve, mida sa nägid, vihkavad hoora. Nad riisuvad ta puupaljaks ja võtavad alasti, nad söövad ta liha ja põletavad ta ära tulega.
17 Neboť dal Bůh v srdce jejich, aby činili vůli jeho a aby se sjednomyslnili, a toliko dotud království své šelmě dali, dokudž by nebyla vykonána slova Boží.
Sest Jumal on pannud nende südamesse täita tema eesmärki ning olla sama meelt ning anda oma kuningavõim metsalise kätte, kuni Jumala sõnad on läinud täide.
18 A žena, kteroužs viděl, jestiť město to veliké, kteréž má království nad králi země.
Ja naine, keda sa nägid, on suur linn, kelle käes on valitsus maailma kuningate üle.“
