Zjevení Janovo 16
1 I slyšel jsem hlas veliký z chrámu, řkoucí sedmi andělům: Jděte, vylijte sedm koflíků hněvu Božího na zemi.
Xuningdin keyin, ibadǝthanidin kɵtürülgǝn yuⱪiri bir awazning yǝttǝ pǝrixtigǝ: «Beringlar, Hudaning ⱪǝⱨri tolƣan yǝttǝ qinini yǝr yüzigǝ tɵkünglar!» degǝnlikini anglidim.
2 I šel první anděl a vylil koflík svůj na zemi, i vyvrhli se vředové škodliví a zlí na lidech, majících znamení šelmy, a na těch, kteříž se klaněli obrazu jejímu.
Birinqisi berip qenidikini yǝr-zeminƣa tɵkti. Buning bilǝn diwining tamƣisi besilƣan wǝ uning but-ⱨǝykiligǝ qoⱪunƣanlarda birhil yirginqlik ⱨǝm azabliⱪ qaⱪa-jaⱨarǝt pǝyda boldi.
3 Za tím druhý anděl vylil koflík svůj na moře, a učiněno jest jako krev umrlého, a všeliká duše živá v moři umřela.
Ikkinqisi qinidikini dengizƣa tɵkti; dengiz süyi ɵlükning ⱪeniƣa ohxax ⱪanƣa aylandi wǝ iqidiki pütün janliⱪlar ɵldi.
4 Potom třetí anděl vylil koflík svůj na řeky a na studnice vod, i obráceny jsou v krev.
Üqinqisi qinidikini dǝrya wǝ bulaⱪlarning suliriƣa tɵkti; ularning süyimu ⱪanƣa aylandi.
5 I slyšel jsem anděla vod, řkoucího: Spravedlivý jsi, Pane, Kterýž jsi, a Kterýž jsi byl, a Svatý, žes to usoudil.
Andin mǝn sularning pǝrixtisining mundaⱪ degǝnlikini anglidim: — «Muxundaⱪ ⱨɵkümlǝrni qiⱪirixingda adil bolƣansǝn, I ⱨazir bar Bolƣuqi, bar bolƣan Muⱪǝddǝs Bolƣuqi!
6 Neboť jsou krev svatých a proroků vylévali, i dal jsi jim krev píti; hodniť jsou zajisté toho.
Muxu adǝmlǝr muⱪǝddǝs bǝndilǝr wǝ pǝyƣǝmbǝrlǝrning ⱪenini tɵkkǝnliki wǝjidin, Sǝn ularƣa iqkili ⱪan bǝrding. Ular xuningƣa layiⱪtur».
7 I slyšel jsem jiného anděla od oltáře, kterýž řekl: Jistě, Pane Bože všemohoucí, praví jsou a spravedliví soudové tvoji.
Andin ⱪurbangaⱨning jawabǝn: — «Xundaⱪ, i Ⱨǝmmigǝ Ⱪadir Pǝrwǝrdigar Huda, Ⱨɵkümliring ⱨǝⱪ wǝ adildur» — degǝnlikini anglidim.
8 Potom čtvrtý anděl vylil koflík svůj na slunce, i dáno jest jemu trápiti lidi ohněm.
Tɵtinqisi qinidikini ⱪuyaxning üstigǝ tɵkti; buning bilǝn ⱪuyaxⱪa insanlarni ot bilǝn ɵrtigili ⱪudrǝt berildi.
9 I pálili se lidé horkem velikým, a rouhali se jménu Boha toho, kterýž má moc nad těmito ranami, avšak nečinili pokání, aby vzdali slávu jemu.
Xuning bilǝn insanlar dǝⱨxǝtlik ⱪiziⱪta ɵrtǝldi; biraⱪ ular ⱨeq towa ⱪilmidi wǝ bu balayi’apǝtlǝrning Igisi bolƣan Hudani uluƣlaxning orniƣa Uning namini ⱪarƣaxti.
10 Tedy pátý anděl vylil koflík svůj na stolici té šelmy, i učiněno jest království její tmavé, i kousali lidé jazyky své pro bolest.
Bǝxinqisi qinidikini diwining tǝhtigǝ tɵkti; diwining padixaⱨliⱪini ⱪarangƣuluⱪ basti, kixilǝr azabtin tillirini qixlǝxti
11 A rouhali se Bohu nebeskému pro bolesti své a pro vředy své, avšak nečinili pokání z skutků svých.
wǝ aƣriⱪ-azabi wǝ qaⱪa-jaraⱨǝtlirining dǝstidin ǝrxtiki Hudani kupurluⱪ ⱪilip ⱪarƣixip, ⱪilmixliriƣa ⱨeq towa ⱪilixmidi.
12 Šestý pak anděl vylil koflík svůj na tu velikou řeku Eufrates, i vyschla voda její, aby připravena byla cesta králům od východu slunce.
Altinqisi qinidikini uluƣ Əfrat dǝryasiƣa tɵkti; xu ⱨaman künqiⱪixtin kelidiƣan padixaⱨlarning yolini ⱨazirlaxⱪa dǝryaning süyi ⱪuridi.
13 A viděl jsem, ano z úst draka a z úst šelmy a z úst falešného proroka vyšli tři duchové nečistí, podobní žabám.
Andin mǝn ǝjdiⱨaning, diwining wǝ sahta pǝyƣǝmbǝrning eƣizliridin qiⱪⱪan paⱪiƣa ohxaydiƣan üq napak roⱨni kɵrdüm.
14 Nebo jsouť duchové ďábelští, ješto činí divy a chodí mezi krále zemské a všeho světa, aby je shromáždili k boji, k tomu velikému dni Boha všemohoucího.
Bular mɵjizilik alamǝtlǝrni kɵrsitidiƣan jinlarning roⱨliri bolup, pütkül yǝr yüzidiki padixaⱨlarni Ⱨǝmmigǝ Ⱪadir Hudaning dǝⱨxǝtlik künidiki jǝnggǝ jǝm ⱪilixⱪa ularning yeniƣa qiⱪip ketiwatatti
15 Aj, přicházímť jako zloděj. Blahoslavený, kdož bdí a ostříhá roucha svého, aby nah nechodil, aby neviděli hanby jeho.
(«mana, Mǝn oƣridǝk kelimǝn! Yalingaq mangmasliⱪ, nomusi kɵrünmǝsliki üqün, kiyimlirini qing saⱪlap, sǝgǝk turƣanlar bǝhtliktur!»).
16 I shromáždil je na místo, kteréž slove Židovsky Armageddon.
Əmdi [napak roⱨlar] [padixaⱨlarni] ibraniyqǝ «Ⱨarmageddon» deyilidiƣan yǝrgǝ jǝm ⱪildi.
17 Tedy sedmý anděl vylil koflík svůj na povětří, i vyšel hlas veliký z chrámu nebeského, od trůnu, řkoucí: Stalo se.
Yǝttinqisi qinidikini ⱨawaƣa tɵkti; ǝrxtiki ibadǝthanidin, tǝhttin yuⱪiri bir awaz kɵtürülüp: «Ix tamam boldi!» deyildi.
18 I stali se zvukové a hromobití a blýskání, i země třesení stalo se veliké, jakéhož nikdy nebylo, jakž jsou lidé na zemi, totiž země třesení tak velikého.
Xuan qaⱪmaⱪlar qeⱪildi, türlük awazlar wǝ güldürmamilar anglandi wǝ dǝⱨxǝtlik bir yǝr tǝwrǝx yüz bǝrdi; insanlar yǝr yüzidǝ apiridǝ bolƣandin beri bunqilik dǝⱨxǝtlik yǝr tǝwrǝx ⱨeq bolup baⱪmiƣanidi.
19 I roztrhlo se to veliké město na tři strany, a města národů padla. A Babylon veliký přišel na pamět před obličejem Božím, aby dal jemu kalich vína prchlivosti hněvu svého.
Katta xǝⱨǝr üqkǝ bɵlündi; ⱨǝrⱪaysi ǝllǝrdiki xǝⱨǝrlǝrmu ƣulitildi. Xuning bilǝn katta xǝⱨǝr Babil Hudaning yadiƣa keqip uning ǝxǝddiy ⱪǝⱨrlik xarabi bilǝn tolƣan ⱪǝdǝⱨ uningƣa berildi.
20 A všickni ostrovové pominuli, a hory nejsou nalezeny.
Barliⱪ arallar ɵzini ⱪaqurup ƣayib boldi, taƣlarmu yoⱪ boldi;
21 A kroupy veliké jako centnéřové pršely s nebe na lidi. I rouhali se Bohu lidé pro ránu těch krup; nebo velmi veliká byla ta rána.
Insanlarning üstigǝ ⱨǝrbir danisi bir talant eƣirliⱪta kelidiƣan mɵldür asmandin yaƣdi. Mɵldür apiti xundaⱪ dǝⱨxǝtlik boldiki, adǝmlǝr apǝtning dǝstidin Hudani kupurluⱪ ⱪilip ⱪarƣaxti.
