Zjevení Janovo 16
1 I slyšel jsem hlas veliký z chrámu, řkoucí sedmi andělům: Jděte, vylijte sedm koflíků hněvu Božího na zemi.
Pea ne u fanongo ki he leʻo lahi mei he fale tapu, naʻe pehē ki he ʻāngelo ʻe toko fitu, “Mou ʻalu atu, ʻo lilingi ʻae ngaahi hina ʻoe houhau ʻoe ʻOtua ki he fonua.”
2 I šel první anděl a vylil koflík svůj na zemi, i vyvrhli se vředové škodliví a zlí na lidech, majících znamení šelmy, a na těch, kteříž se klaněli obrazu jejímu.
Pea naʻe ʻalu ʻae ʻuluaki, ʻo ne lilingi ʻene hina ki he fonua; pea tō ai ʻae pala kovi mo fakamamahi ki he kakai naʻa nau maʻu ʻae fakaʻilonga ʻoe manu fekai, mo kinautolu naʻa nau hū ki hono fakatātā.
3 Za tím druhý anděl vylil koflík svůj na moře, a učiněno jest jako krev umrlého, a všeliká duše živá v moři umřela.
Pea naʻe lilingi ʻe hono ua ʻoe ʻāngelo ʻa ʻene hina ki he tahi; pea naʻe liliu ai ia ke hangē ko e toto ʻo ha taha kuo mate: pea naʻe mate ai ʻae meʻa moʻui kotoa pē naʻe ʻi he tahi.
4 Potom třetí anděl vylil koflík svůj na řeky a na studnice vod, i obráceny jsou v krev.
Pea naʻe lilingi ʻe hono tolu ʻoe ʻāngelo ʻa ʻene hina ki he ngaahi vaitafe mo e ngaahi matavai ʻoe ngaahi vai; pea naʻe liliu ai ia ko e toto.
5 I slyšel jsem anděla vod, řkoucího: Spravedlivý jsi, Pane, Kterýž jsi, a Kterýž jsi byl, a Svatý, žes to usoudil.
Pea ne u ongoʻi ʻae ʻāngelo ʻoe ngaahi vai, naʻe pehē ʻe ia, “ʻOku ke angatonu mo māʻoniʻoni, ʻe ʻEiki, ʻOku ke ʻi ai ni, pea naʻa ke ʻi ai, Koeʻuhi kuo ke fakamaau ʻo pehē ni.
6 Neboť jsou krev svatých a proroků vylévali, i dal jsi jim krev píti; hodniť jsou zajisté toho.
He kuo nau lilingi ʻae toto ʻoe kakai māʻoniʻoni mo e kau palōfita, Pea kuo ke ʻatu kiate kinautolu ʻae toto ke inu; He ʻoku taau mo kinautolu.
7 I slyšel jsem jiného anděla od oltáře, kterýž řekl: Jistě, Pane Bože všemohoucí, praví jsou a spravedliví soudové tvoji.
Pea ne u fanongo ki he tokotaha, naʻe pehē mai mei he ʻesifeilaulau, “Ko e moʻoni, ʻe ʻEiki, ko e ʻOtua Māfimafi, ʻoku angatonu mo māʻoniʻoni ʻa hoʻo ngaahi fakamaau.”
8 Potom čtvrtý anděl vylil koflík svůj na slunce, i dáno jest jemu trápiti lidi ohněm.
Pea naʻe lilingi ʻe hono fā ʻoe ʻāngelo ʻa ʻene hina ki he laʻā; pea naʻe tuku kiate ia ke ne fakamangia ʻaki ʻae afi ʻae kakai.
9 I pálili se lidé horkem velikým, a rouhali se jménu Boha toho, kterýž má moc nad těmito ranami, avšak nečinili pokání, aby vzdali slávu jemu.
Pea naʻe mangia ʻo vela lahi ʻae kakai, ʻonau lauʻikovi ʻae huafa ʻoe ʻOtua, ʻaia ʻoku ne puleʻi ʻae ngaahi malaʻia ni: pea naʻe ʻikai te nau fakatomala ke nau fakamālō ai kiate ia.
10 Tedy pátý anděl vylil koflík svůj na stolici té šelmy, i učiněno jest království její tmavé, i kousali lidé jazyky své pro bolest.
Pea naʻe lilingi ʻe hono nima ʻoe ʻāngelo ʻa ʻene hina ki he nofoʻanga ʻoe manu fekai; pea naʻe pito hono puleʻanga ʻi he fakapoʻuli; pea nau ngūngū honau ʻelelo ʻi he mamahi,
11 A rouhali se Bohu nebeskému pro bolesti své a pro vředy své, avšak nečinili pokání z skutků svých.
Mo nau lauʻikovi ʻae ʻOtua ʻoe langi, koeʻuhi ko ʻenau ngaahi mamahi mo honau ngaahi pala, ka naʻe ʻikai te nau fakatomala ʻi heʻenau ngaahi ngāue.
12 Šestý pak anděl vylil koflík svůj na tu velikou řeku Eufrates, i vyschla voda její, aby připravena byla cesta králům od východu slunce.
Pea naʻe lilingi ʻe hono ono ʻoe ʻāngelo ʻa ʻene hina ki he vaitafe lahi ko ʻIufaletesi; pea naʻe fakamamaha hono vai ʻoʻona, koeʻuhi ke teuteu ʻae hala ʻoe ngaahi tuʻi mei he potu hahake.
13 A viděl jsem, ano z úst draka a z úst šelmy a z úst falešného proroka vyšli tři duchové nečistí, podobní žabám.
Pea ne u mamata ko e laumālie ʻuli ʻe toko tolu, naʻe hangē ko e fanga poto, naʻe haʻu mei he ngutu ʻoe fuʻu ngata, mo e ngutu ʻoe manu fekai, mo e ngutu ʻoe palōfita loi.
14 Nebo jsouť duchové ďábelští, ješto činí divy a chodí mezi krále zemské a všeho světa, aby je shromáždili k boji, k tomu velikému dni Boha všemohoucího.
He ko e ngaahi laumālie ʻakinautolu ʻoe kau tēvolo, ʻoku fai ʻae ngaahi mana, ʻoku ʻalu atu ki he ngaahi tuʻi ʻoe fonua pea mo māmani kotoa pē, ke tānaki ʻakinautolu ki he tau ʻoe ʻaho lahi ko ia ʻoe ʻOtua Māfimafi.
15 Aj, přicházímť jako zloděj. Blahoslavený, kdož bdí a ostříhá roucha svého, aby nah nechodil, aby neviděli hanby jeho.
“Vakai, ʻoku ou haʻu ʻo hangē ha kaihaʻa. ʻOku monūʻia ia ʻoku leʻo, pea tauhi hono ngaahi kofu, telia naʻa ʻalu telefua, pea nau mamata ki heʻene mā.”
16 I shromáždil je na místo, kteréž slove Židovsky Armageddon.
Pea naʻa ne tānaki ʻakinautolu ki he potu ʻoku ui ʻi he lea fakaHepelū ko Amaketone.
17 Tedy sedmý anděl vylil koflík svůj na povětří, i vyšel hlas veliký z chrámu nebeského, od trůnu, řkoucí: Stalo se.
Pea naʻe lilingi ʻe hono fitu ʻoe ʻāngelo ʻa ʻene hina ki he ʻatā; pea naʻe ongo mai ʻae leʻo lahi mei he fale tapu ʻi he langi, mei he nofoʻa fakaʻeiʻeiki, ʻoku pehē mai, “Kuo fai ia.”
18 I stali se zvukové a hromobití a blýskání, i země třesení stalo se veliké, jakéhož nikdy nebylo, jakž jsou lidé na zemi, totiž země třesení tak velikého.
Pea naʻe ai ʻae ngaahi leʻo, mo e mana, mo e ʻuhila; pea naʻe ai ʻae mofuike lahi, naʻe ʻikai hano tatau talu ʻae nofo ʻoe kakai ʻi māmani, ʻae fuʻu mofuike, kuo pehē hono fakamanavahē mo lahi.
19 I roztrhlo se to veliké město na tři strany, a města národů padla. A Babylon veliký přišel na pamět před obličejem Božím, aby dal jemu kalich vína prchlivosti hněvu svého.
Pea naʻe vahe tolu ʻae kolo lahi, pea naʻe hinga ʻae ngaahi kolo ʻoe ngaahi puleʻanga: pea naʻe manatuʻi ʻa Papilone lahi ʻi he ʻao ʻoe ʻOtua, ke ʻatu ki ai ʻae ipu ʻoe uaine kakaha ʻo hono houhau.
20 A všickni ostrovové pominuli, a hory nejsou nalezeny.
Pea naʻe puna atu ʻae motu kotoa pē, pea ʻikai ʻiloʻi ʻae ngaahi moʻunga.
21 A kroupy veliké jako centnéřové pršely s nebe na lidi. I rouhali se Bohu lidé pro ránu těch krup; nebo velmi veliká byla ta rána.
Pea naʻe tō ʻae ʻuhamaka lahi mei he langi ki he kakai, ʻo taki taha mamafa [ʻae foʻi maka ]ʻo tatau mo e taleniti: pea naʻe lauʻikoviʻi ʻae ʻOtua ʻe he kakai koeʻuhi ko e malaʻia ʻoe ʻuhamaka; he ko e malaʻia ko ia ko e meʻa lahi ʻaupito.
