Zjevení Janovo 16
1 I slyšel jsem hlas veliký z chrámu, řkoucí sedmi andělům: Jděte, vylijte sedm koflíků hněvu Božího na zemi.
And I heard a great voice out of the temple, saying to the seven angels: Go and pour out the seven cups of the wrath of God upon the earth.
2 I šel první anděl a vylil koflík svůj na zemi, i vyvrhli se vředové škodliví a zlí na lidech, majících znamení šelmy, a na těch, kteříž se klaněli obrazu jejímu.
And the first angel went, and poured out his cup on the land; and there came a hurtful and afflictive sore upon the men that had the mark of the beast, and that worshiped his image.
3 Za tím druhý anděl vylil koflík svůj na moře, a učiněno jest jako krev umrlého, a všeliká duše živá v moři umřela.
And the second angel poured out his cup on the sea; and it became blood, like that of a dead man: and every soul in the sea died.
4 Potom třetí anděl vylil koflík svůj na řeky a na studnice vod, i obráceny jsou v krev.
And the third angel poured out his cup on the rivers and the fountains of waters; and they became blood.
5 I slyšel jsem anděla vod, řkoucího: Spravedlivý jsi, Pane, Kterýž jsi, a Kterýž jsi byl, a Svatý, žes to usoudil.
And I heard the angel of the waters, saying: Just art thou, who art and who wast, the Holy One, because thou hast thus judged.
6 Neboť jsou krev svatých a proroků vylévali, i dal jsi jim krev píti; hodniť jsou zajisté toho.
For they have shed the blood of saints and of prophets, and thou hast given them blood to drink, and they are worthy.
7 I slyšel jsem jiného anděla od oltáře, kterýž řekl: Jistě, Pane Bože všemohoucí, praví jsou a spravedliví soudové tvoji.
And I heard a voice from the altar saying: Even so; Lord God Almighty, true and just are thy judgments.
8 Potom čtvrtý anděl vylil koflík svůj na slunce, i dáno jest jemu trápiti lidi ohněm.
And the fourth angel poured out his cup on the sun; and it was given to him to scorch men with fire.
9 I pálili se lidé horkem velikým, a rouhali se jménu Boha toho, kterýž má moc nad těmito ranami, avšak nečinili pokání, aby vzdali slávu jemu.
And men were scorched with great heat; and they uttered impious words against the name of God who has power over these plagues; and they repented not, that they might give him glory.
10 Tedy pátý anděl vylil koflík svůj na stolici té šelmy, i učiněno jest království její tmavé, i kousali lidé jazyky své pro bolest.
And the fifth angel poured out his cup on the throne of the beast; and his kingdom was filled with darkness; and they gnawed their tongues because of pain;
11 A rouhali se Bohu nebeskému pro bolesti své a pro vředy své, avšak nečinili pokání z skutků svých.
and they spoke impiously against the God of heaven because of their pains, and because of their sores; and they repented not of their works.
12 Šestý pak anděl vylil koflík svůj na tu velikou řeku Eufrates, i vyschla voda její, aby připravena byla cesta králům od východu slunce.
And the sixth angel poured out his cup on the great river Euphrates; and its water was dried up, that the way of the kings of the east might be prepared.
13 A viděl jsem, ano z úst draka a z úst šelmy a z úst falešného proroka vyšli tři duchové nečistí, podobní žabám.
And I saw three unclean spirits, like frogs, come out of the mouth of the dragon, and out of the mouth of the beast, and out of the mouth of the false prophet.
14 Nebo jsouť duchové ďábelští, ješto činí divy a chodí mezi krále zemské a všeho světa, aby je shromáždili k boji, k tomu velikému dni Boha všemohoucího.
For they are the spirits of demons that do signs, and they go forth to the kings of the whole world, to bring them together to the battle of that great day of God Almighty.
15 Aj, přicházímť jako zloděj. Blahoslavený, kdož bdí a ostříhá roucha svého, aby nah nechodil, aby neviděli hanby jeho.
Behold, I come as a thief: blessed is he that watches, and keeps his garments, that he may not walk naked, and that men may not see his nakedness.
16 I shromáždil je na místo, kteréž slove Židovsky Armageddon.
And they brought them together into a place that is called, in the Hebrew tongue, Armageddon.
17 Tedy sedmý anděl vylil koflík svůj na povětří, i vyšel hlas veliký z chrámu nebeského, od trůnu, řkoucí: Stalo se.
And the seventh angel poured out his cup into the air; and there came a great voice from the temple of heaven, from the throne, saying: It is done.
18 I stali se zvukové a hromobití a blýskání, i země třesení stalo se veliké, jakéhož nikdy nebylo, jakž jsou lidé na zemi, totiž země třesení tak velikého.
And there were lightnings and voices and thunders; and there was a great earthquake, such as has not been since men were on the earth, ―so great an earthquake, and so mighty.
19 I roztrhlo se to veliké město na tři strany, a města národů padla. A Babylon veliký přišel na pamět před obličejem Božím, aby dal jemu kalich vína prchlivosti hněvu svého.
And the great city was divided into three parts, and the cities of the nations fell: and Babylon the great was remembered before God, that he might give her the cup of the wine of his fiercest wrath.
20 A všickni ostrovové pominuli, a hory nejsou nalezeny.
And every island fled, and the mountains were not found.
21 A kroupy veliké jako centnéřové pršely s nebe na lidi. I rouhali se Bohu lidé pro ránu těch krup; nebo velmi veliká byla ta rána.
And great hail, every stone about the weight of a talent, fell from heaven upon men; and men spoke impiously against God, because of the plague of the hail: for the plague of it was very great.
