Zjevení Janovo 16
1 I slyšel jsem hlas veliký z chrámu, řkoucí sedmi andělům: Jděte, vylijte sedm koflíků hněvu Božího na zemi.
Te phoeiah Bawkim lamkah ol ue ka yaak tih puencawn parhih te, “Cet uh lamtah Pathen kah thinsanah bunang parhih te diklai la lun uh,” a ti nah.
2 I šel první anděl a vylil koflík svůj na zemi, i vyvrhli se vředové škodliví a zlí na lidech, majících znamení šelmy, a na těch, kteříž se klaněli obrazu jejímu.
Lamhma tah cet tih a bunang te diklai ah a lun tangloeng. Te vaengah satlung kah kutnoek aka khueh rhoek neh a muei aka bawk hlang rhoek soah a thae neh a tloh la buhlut a om pah.
3 Za tím druhý anděl vylil koflík svůj na moře, a učiněno jest jako krev umrlého, a všeliká duše živá v moři umřela.
A pabae long khaw a bunang te tuitunli ah a lun. Te vaengah aka duek kah thii bangla poeh tih tuitunli kah hingnah hinglu boeih duek.
4 Potom třetí anděl vylil koflík svůj na řeky a na studnice vod, i obráceny jsou v krev.
A pathum long khaw a bunang te tuiva neh tuisih tui ah a lun hatah thii la poeh.
5 I slyšel jsem anděla vod, řkoucího: Spravedlivý jsi, Pane, Kterýž jsi, a Kterýž jsi byl, a Svatý, žes to usoudil.
Te phoeiah tui kah puencawn te, “Aka dueng la na om pai. Aka om tangtae la na om. Na Cim dongah hekah rhoek he lai na tloek.
6 Neboť jsou krev svatých a proroků vylévali, i dal jsi jim krev píti; hodniť jsou zajisté toho.
Hlangcim rhoek neh tonghma rhoek kah thii te a hawk uh dongah amamih kah thii khaw tul ham na paek te yook uh pai saeh,” a ti uh te ka yaak.
7 I slyšel jsem jiného anděla od oltáře, kterýž řekl: Jistě, Pane Bože všemohoucí, praví jsou a spravedliví soudové tvoji.
Te phoeiah hmueihtuk lamkah, “Thuem, Tloengkhoelh, Pathen Boeipa, nang kah laitloeknah tah thuem tih dueng,” a ti te ka yaak.
8 Potom čtvrtý anděl vylil koflík svůj na slunce, i dáno jest jemu trápiti lidi ohněm.
A pali long khaw a bunang te khomik dongah a lun. Te vaengah hlang te hmai neh hlup ham a paek.
9 I pálili se lidé horkem velikým, a rouhali se jménu Boha toho, kterýž má moc nad těmito ranami, avšak nečinili pokání, aby vzdali slávu jemu.
Te dongah hlang te a ling halue la a kaeng. Te vaengah hekah lucik soah saithainah aka khueh Pathen ming te a soehsal uh tih a thangpomnah paek ham yut uh pawh.
10 Tedy pátý anděl vylil koflík svůj na stolici té šelmy, i učiněno jest království její tmavé, i kousali lidé jazyky své pro bolest.
A panga long khaw a bunang te satlung kah ngolkhoel dongla a lun. Te vaengah a ram tah a hmuep la poeh tih tloh dongah a lai te a kueh uh.
11 A rouhali se Bohu nebeskému pro bolesti své a pro vředy své, avšak nečinili pokání z skutků svých.
A tloh neh a buhlut kongah vaan Pathen te a soehsal uh. Tedae a khoboe tah yut uh pawh.
12 Šestý pak anděl vylil koflík svůj na tu velikou řeku Eufrates, i vyschla voda její, aby připravena byla cesta králům od východu slunce.
A parhuk long tah a bunang te Euphrates tuiva puei ah a lun. Te vaengah a tui loh a kak pah. Te nen ni khomik khothoeng lamkah manghai longpuei a rhoekbah eh.
13 A viděl jsem, ano z úst draka a z úst šelmy a z úst falešného proroka vyšli tři duchové nečistí, podobní žabám.
Te vaengah tuihnam ka lamkah khaw, satlung ka lamkah khaw, laithae tonghma ka lamkah khaw, rhalawt mueihla pathum te bukak bangla ha thoeng te ka hmuh.
14 Nebo jsouť duchové ďábelští, ješto činí divy a chodí mezi krále zemské a všeho světa, aby je shromáždili k boji, k tomu velikému dni Boha všemohoucího.
Rhaithae mueihla kah a saii miknoek ni te. Te tah lunglai pum kah manghai rhoek taengah cet uh tih Tloengkhoelh Pathen kah khohnin puei kah ham caem a coi.
15 Aj, přicházímť jako zloděj. Blahoslavený, kdož bdí a ostříhá roucha svého, aby nah nechodil, aby neviděli hanby jeho.
Hlanghuen bangla ka pawk coeng he. Aka hak tih a himbai aka tuem tah a yoethen. Te daengah ni pumtling la pongpa pawt vetih a yah a tueng pawt eh.
16 I shromáždil je na místo, kteréž slove Židovsky Armageddon.
Te dongah amih te Hebrew neh Armageddon la a khue hmuen ah a tun sak.
17 Tedy sedmý anděl vylil koflík svůj na povětří, i vyšel hlas veliký z chrámu nebeského, od trůnu, řkoucí: Stalo se.
A parhih long khaw a bunang te yilh dongah a lun. Te vaengah bawkim ngolkhoel lamkah ol ue ha thoeng tih, “Om coeng,” a ti.
18 I stali se zvukové a hromobití a blýskání, i země třesení stalo se veliké, jakéhož nikdy nebylo, jakž jsou lidé na zemi, totiž země třesení tak velikého.
Te vaengah khophaa ol neh rhaek la thoeng. Te bang lingluei puei aka thoeng te diklai dongah hlang aka om parhi te ana om noek moenih. Lingluei khaw te tluk aih la a tloh mai.
19 I roztrhlo se to veliké město na tři strany, a města národů padla. A Babylon veliký přišel na pamět před obličejem Božím, aby dal jemu kalich vína prchlivosti hněvu svého.
Kho puei tah vaang pathum la om tih namtom rhoek kah kho te tim. Babylon kho puei te khaw Pathen hmaiah a kosi thinsanah misur boengloeng te anih tul ham te a poek.
20 A všickni ostrovové pominuli, a hory nejsou nalezeny.
Tuisanglak boeih loh rhaelrham coeng tih, tlang rhoek loh tueng pawh.
21 A kroupy veliké jako centnéřové pršely s nebe na lidi. I rouhali se Bohu lidé pro ránu těch krup; nebo velmi veliká byla ta rána.
Rhael nu khaw coi yakhat tluk la vaan lamloh hlang soah tla. A lucik te a nah la bahoeng a om dongah rhael kah lucik kongah hlang rhoek loh Pathen te a soehsal uh.
