Zjevení Janovo 14
1 Tedy pohleděl jsem, a aj, Beránek stál na hoře Sion, a s ním sto čtyřidceti a čtyři tisíců majících jméno Otce jeho napsané na čelích svých.
Et je vis, et voici, l'agneau se tenait debout sur la montagne de Sion, et avec lui cent quarante-quatre mille personnes ayant son nom et le nom de son Père écrits sur leurs fronts.
2 A slyšel jsem hlas s nebe, jako hlas vod mnohých, a jako hlas hromu velikého. A hlas slyšel jsem, jako těch, kteříž hrají na harfy své.
Et j'entendis une voix venant du ciel, comme un bruit de grosses eaux et comme le bruit d'un grand tonnerre, et la voix que j'entendis était comme celle de musiciens qui jouent sur leurs harpes;
3 A zpívali jakožto píseň novou, před trůnem, a před čtyřmi zvířaty, a před starci, a žádný nemohl se naučiti té písni, jediné těch sto čtyřidceti a čtyři tisíce, kteříž jsou koupeni z země.
et ils chantent comme un hymne nouveau devant le trône, et devant les quatre animaux et les anciens. Et personne ne pouvait apprendre l'hymne, sinon les cent quarante-quatre mille, les rachetés de la terre
4 Totoť jsou ti, kteříž s ženami nejsou poskvrněni; nebo panicové jsou. Tiť jsou, jenž následují Beránka, kamž by koli šel; tiť jsou koupeni ze všech lidí, prvotiny Bohu a Beránkovi.
qui ne se sont point souillés avec des femmes, car ils sont vierges. Ceux-ci, qui suivent l'agneau partout où il va, ceux-ci ont été rachetés d'entre les hommes, comme des prémices pour Dieu et pour l'agneau;
5 A v ústech jejich není nalezena lest; neboť jsou bez úhony před trůnem Božím.
et dans leur bouche il ne s'est point trouvé de mensonge; ils sont irrépréhensibles.
6 I viděl jsem jiného anděla letícího po prostředku nebe, majícího evangelium věčné, aby je zvěstoval těm, jenž bydlí na zemi, a všelikému národu, i pokolení, i jazyku, i lidu, (aiōnios g166)
Et je vis un autre ange volant dans le milieu du ciel, portant un évangile éternel pour annoncer une bonne nouvelle aux habitants de la terre, et à toute nation, et tribu, et langue, et peuple, (aiōnios g166)
7 Řkoucího velikým hlasem: Bojte se Boha, a vzdejte jemu chválu, neboť přišla hodina soudu jeho; a klanějte se tomu, kterýž učinil nebe i zemi i moře i studnice vod.
en disant d'une voix forte: « Craignez Dieu et Lui donnez gloire, Car l'heure de Son jugement est arrivée, Et adorez Celui qui a fait le ciel et la terre, Et la mer et les sources d'eau, »
8 A jiný anděl letěl za ním, řka: Padl, padl Babylon, město to veliké, nebo vínem hněvu smilství svého napájelo všecky národy.
Et un autre, un second ange suivit, qui disait: « Elle est tombée, elle est tombée, Babylone la grande, Qui, du vin capiteux de son impudicité, A abreuvé toutes les nations, »
9 A třetí anděl letěl za nimi, pravě velikým hlasem: Bude-li se kdo klaněti šelmě a obrazu jejímu, a vezme-li znamení její na čelo své aneb na ruku svou,
Et un autre, un troisième ange le suivit, qui disait, d'une voix forte: «Quiconque adore la bête et son image, et reçoit une marque sur son front ou sur sa main,
10 I tenť také bude píti víno hněvu Božího, víno, pravím, kteréž jest vlito do kalichu hněvu jeho; a trápen bude ohněm a sirou před obličejem andělů svatých a před obličejem Beránka.
lui aussi boira du vin capiteux de Dieu qui a été préparé sans mélange dans la coupe de Sa colère. Et ils seront tourmentés dans le feu et le soufre en présence des anges, et en présence de l'agneau;
11 A dým muk jejich vstoupíť na věky věků, a nebudouť míti odpočinutí dnem i nocí ti, kteříž se klanějí šelmě a obrazu jejímu, a jestliže kdo přijme znamení jména jejího. (aiōn g165)
et la fumée de leur tourment monte aux siècles des siècles, et ils n'ont de repos, ni jour ni nuit, ceux qui adorent la bête et son image, et quiconque reçoit la marque de son nom. (aiōn g165)
12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázání Božích a víry Ježíšovy
Ici se trouve la constance des saints, qui observent les commandements de Dieu et la foi de Jésus. »
13 I slyšel jsem hlas s nebe, řkoucí ke mně: Piš: Blahoslavení jsou od této chvíle mrtví, kteříž v Pánu umírají. Duch zajisté dí jim, aby odpočinuli od prací svých, nebo skutkové jejich následují jich.
Et j'entendis une voix venant du ciel qui disait: « Écris: Heureux les morts qui meurent dans le Seigneur, dès maintenant! Oui, dit l'Esprit; c'est pour qu'ils se reposent de leurs peines, car leurs œuvres les suivent. »
14 I pohleděl jsem, a aj, oblak bělostkvoucí, a na tom oblaku seděl podobný Synu člověka, maje na hlavě své korunu zlatou a v ruce své srp ostrý.
Et je vis, et voici, un nuage blanc, et sur ce nuage était assis quelqu'un de semblable à un fils d'homme; il avait sur la tête une couronne et dans la main une faucille tranchante.
15 A jiný anděl vyšel z chrámu, volaje hlasem velikým na toho, kterýž seděl na oblaku: Pusť srp svůj a žni; nebť jest přišla tobě hodina žni, nebo již dozrala žeň země.
Et un autre ange sortit du sanctuaire, criant d'une voix forte à celui qui était assis sur le nuage: « Lance ta faucille, et moissonne, car le moment de moissonner est venu, car la moisson de la terre est desséchée. »
16 I spustil ten, kterýž seděl na oblaku, srp svůj na zem, a požata jest země.
Et celui qui était assis sur le nuage jeta sa faucille sur la terre, et la terre fut moissonnée.
17 A jiný anděl vyšel z chrámu toho, kterýž jest na nebi, maje i on srp ostrý.
Et un autre ange sortit du sanctuaire qui est dans le ciel, tenant aussi une faucille tranchante,
18 Opět vyšel jiný anděl z oltáře, kterýž měl moc nad ohněm, a volal křikem velikým na toho, jenž měl srp ostrý, řka: Pusť srp svůj ostrý, a zbeř hrozny vinice zemské; neboť jsou uzrali hroznové její.
et un autre ange d'auprès de l'autel (c'est celui qui a autorité sur le feu) s'adressa d'une voix forte à celui qui tenait la faucille tranchante, en disant: « Lance ta faucille tranchante, et vendange les grappes de la vigne de la terre, car ses raisins ont mûri. »
19 I spustil anděl srp svůj na zemi, a sebral vinici země, a vmetal hrozny do jezera velikého hněvu Božího.
Et l'ange jeta sa faucille sur la terre, et il vendangea la vigne de la terre; et il jeta la vendange dans le grand pressoir du courroux de Dieu.
20 I tlačeno jest jezero před městem, a vyšla krev z jezera až do udidl koňům za tisíc a za šest set honů.
Et le pressoir fut foulé hors de la ville, et il sortit du sang du pressoir jusques aux mors des chevaux, sur un espace de mille six cent stades.
