Zjevení Janovo 10
1 Viděl jsem jiného anděla silného, sstupujícího s nebe, oděného oblakem, a duha na hlavě jeho byla, a tvář jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupové ohniví.
Vbvrikunamv ngo kvvbi kairungnv nyidogindung akodv nyido ao lokv hila aadung dubv kaato. Ninyia doomwkgo goyum dubv okv ninyigv dumpo lo okritago ngv goyumto; ninyigv nyukmu ngv doonyi gv jvbv rito, okv ninyigv lvpa ngv vmv biokdung chala lvngtung aingbv rito.
2 A v ruce své měl knížky otevřené. I postavil nohu svou pravou na moři a levou na zemi.
Vkvgv laaklo t tibungnam kitap taakuknam dapchinggo dooto. Hv svmasa gv aolo ninyigv lvpa lvvbik ngv lvpvto okv ninyigv lvpa lvvchi ngv sichingmooku lo lvpvto,
3 A volal hlasem velikým, jako by lev řval. A když dokonal volání, mluvilo sedm hromů hlasy své.
okv gamtv rungbv abwngapa gv haa ha la haanam jvbv vdu vlv ngv huklinto. Vbv hvkvgv huklin ronam kokwng bv, doogum kanwgo gumrwk sila minto
4 A když odmluvilo sedm hromů hlasy své, byl bych to psal. Ale slyšel jsem hlas s nebe řkoucí ke mně: Zapečeť to, co mluvilo sedm hromů, než nepiš toho.
Bunu doogum bv gumrwk sila mirwk siro kokwngbv, ho ngo lvknvpv mvngla lvktvto. Vbvrinamv nyido tolo gvngv vlvgo gaam minamgo ngo tvvpato, “doogum kanw ngv ogugo mimbvdw sum angusibv vvsila vvching pvvtoka; lvkpvla riyoka!”
5 Tedy anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi,
Vbvrikunamv ngoogv svmasa gv ao lola okv kvdw dwpw gv ao lo dakdubv kaanam nyidogindung angv vv ninyigv lakbik nga nyidokolo bv hidung dubv ngo kaato
6 A přisáhl skrze živého na věky věků, kterýž stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude. (aiōn g165)
okv oogv dvbvsingtam turnv Pwknvyarnv, nyidomooku nga, sichingmooku nga, okv svmasa nga, okv ogumvnwng nga pwklinyarlinnv Pwknvyarnv gv amin lo bunua nyidogindung ngv milv jila vbv minto, “Vjak tapv kumare! (aiōn g165)
7 Ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubiti, dokonánoť bude tajemství Boží, jakož zvěstoval služebníkům svým prorokům.
Vbvritola vdwlo nyidogindung kanwnv angv ninyigv tapu nga miredw, vbvrikubolo ho Pwknvyarnv ninyigv pakbu bv rinv nyijwk vdwa oguaingbv mimpa jicho mopvdw hogv pvvchingnam um ripwngrinya jireku.”
8 A ten hlas, kterýž jsem byl slyšel s nebe, opět mluvil se mnou a řekl: Jdi, a vezmi ty knížky otevřené z ruky anděla, stojícího na moři a na zemi.
Vbvrikunamv oogv gaam mindunv vbv lvkodv nyidomooku lokv nga mindv dubv ngo tvvpa dvto, vbv minto, “Svmasa gvla okv sichingmooku gv aolo daknv nyidogindung gv laaklo tibungnam kitap um taakukla rinam um vngyila okv laatoka vto.”
9 I šel jsem k andělu, a řekl jsem jemu: Dej mi ty knížky. I řekl mi: Vezmi, a požři je, a učiníť hořkost v břiše tvém, ale v ústech tvých budouť sladké jako med.
Vbvrikunamv ngo nyidogindung gvlo vngla okv miangnv tibungnam kitap am nga jila bvkv vla ngo ninyia kooto. Hv nga minto, “sum lala okv dvtoka; si noogv leitlo kungsukre, vbvrijvka noogv napalo si tangutii jvbv chiipure.”
10 I vzal jsem knížky z ruky anděla, a požřel jsem je. I byly v ústech mých sladké jako med, ale když jsem je požřel, hořko mi bylo v břiše mém.
Ngo ninyigv laak lokv tibungnam kitap dapching am laala okv um dvtoku, okv vv dvkw namv ngoogv napalo tangutii jvbv tipula ritoku. Vbvritola ngoogv dvmitla rironam kokwnglo, vv ngoogv leitlo kungsok toku.
11 I dí mi: Musíš opět prorokovati lidem, a národům, a jazykům, i králům mnohým.
Vbvrikunamv nga mintoku, “no Pwknvyarnv gv doin am diringmooku lo, opi mvnwnglo, nvgwng gv gaam minv dvdvlo, okv dvbv vdwgvlo lvkodv japgo karji tvka vtoku.”
