Zjevení Janovo 10

1 Viděl jsem jiného anděla silného, sstupujícího s nebe, oděného oblakem, a duha na hlavě jeho byla, a tvář jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupové ohniví.

Linu chinabona limwi iñiloi likolete likeza hansi kuzwa kwi wulu. Aba libungelele mumakope, imi kubena simutalanzi heulu lya mutwi wakwe. Chi fateho chakwe chiba kukola ubu izuba imi matende akwe aba kukola ubu misumo ya mulilo.

2 A v ruce své měl knížky otevřené. I postavil nohu svou pravou na moři a levou na zemi.

Abakwete imbuka inini iyalukite mwi yanza lyakwe, Imi chabika itende lyakwe lya chilyo he wate imi itende lye nzohoto hansi.

3 A volal hlasem velikým, jako by lev řval. A když dokonal volání, mluvilo sedm hromů hlasy své.

Linu cha huweleza cha linzwi lizuweka ubu lyo ndavu yolila. Ha huweleza, chikwa zuweka milumo ikwana iyanza nitobele iwamba hanze mu manzwi awo.

4 A když odmluvilo sedm hromů hlasy své, byl bych to psal. Ale slyšel jsem hlas s nebe řkoucí ke mně: Zapečeť to, co mluvilo sedm hromů, než nepiš toho.

Iyo milumo ikwana iyanza ni tobele haiwamba hanze, Chi nibali kusaka kuñola, kono ni bazuwi linzwi lizwa kwiwulu liti, “bike inkunutu iya wamba milumo ikwa iyanza ni tobele. Sanzi uzi ñoli hansi”.

5 Tedy anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi,

Linu iñiloi lini baboni ni lizimene he wate ni hansi, lizimikite iyanza lya chilyo mwi wulu.

6 A přisáhl skrze živého na věky věků, kterýž stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude. (aiōn g165)

nicha konka chozo yohala kuya kusamani. yaba bumbi iwulu ni zonse zina kwateni, inkanda ni zonse zina hateni, ni wate ni zonse zina mwateni, imi iñiloi nilya ti, “kete ni kube ni kulyeha hape. (aiōn g165)

7 Ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubiti, dokonánoť bude tajemství Boží, jakož zvěstoval služebníkům svým prorokům.

Kono luzuba iñiloi likwanisa iyanza ni tobele chilyati chi liliza intolombita, linu milelo ye inkunutu za Ireeza njete imane, sina mwaba teli ku bahikana bakwe bapolofita.”

8 A ten hlas, kterýž jsem byl slyšel s nebe, opět mluvil se mnou a řekl: Jdi, a vezmi ty knížky otevřené z ruky anděla, stojícího na moři a na zemi.

Inzwi lini ba zuwi kuzwa kwi wulu chi lyawamba kwangu hape: “Yende, kahinde imbuka i umbukite ina mwiyanza lye iñiloi lizimene he wate ni hansi.”

9 I šel jsem k andělu, a řekl jsem jemu: Dej mi ty knížky. I řekl mi: Vezmi, a požři je, a učiníť hořkost v břiše tvém, ale v ústech tvých budouť sladké jako med.

Linu china yenda kwi ñiloi, imi china li wambila kuti linihe imbuka inini i umbwilwe. Cha wamba kwangu, “Ihinde iyo imbuka imi uilye. muipange ibumo lyako bubi, kono mukaholo kako mukube ni munati ukola buchi.”

10 I vzal jsem knížky z ruky anděla, a požřel jsem je. I byly v ústech mých sladké jako med, ale když jsem je požřel, hořko mi bylo v břiše mém.

China hinda imbuka inini mwiyanza lye iñiloi ni ku ilya. ibali kwina munati ubu buchi mukaholo kangu, kono hanimana kuilya, ibumo lyangu chilya biha.

11 I dí mi: Musíš opět prorokovati lidem, a národům, a jazykům, i králům mnohým.

Linu zumwi chawamba kwangu, “uswanela kutanikiza hape kuamana ni bantu bangi, inkanda, mishobo ni malena.”