Zjevení Janovo 10

1 Viděl jsem jiného anděla silného, sstupujícího s nebe, oděného oblakem, a duha na hlavě jeho byla, a tvář jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupové ohniví.

Et je vis un autre ange puissant descendant du ciel, revêtu d’une nuée, et l’arc-en-ciel sur sa tête, et son visage comme le soleil, et ses pieds comme des colonnes de feu;

2 A v ruce své měl knížky otevřené. I postavil nohu svou pravou na moři a levou na zemi.

et il avait dans sa main un petit livre ouvert. Et il mit son pied droit sur la mer et le gauche sur la terre;

3 A volal hlasem velikým, jako by lev řval. A když dokonal volání, mluvilo sedm hromů hlasy své.

et il cria à haute voix, comme un lion rugit; et quand il cria, les sept tonnerres firent entendre leurs propres voix.

4 A když odmluvilo sedm hromů hlasy své, byl bych to psal. Ale slyšel jsem hlas s nebe řkoucí ke mně: Zapečeť to, co mluvilo sedm hromů, než nepiš toho.

Et quand les sept tonnerres eurent parlé, j’allais écrire; et j’entendis une voix venant du ciel, disant: Scelle les choses que les sept tonnerres ont prononcées et ne les écris pas.

5 Tedy anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi,

Et l’ange que j’avais vu se tenir sur la mer et sur la terre, leva sa main droite vers le ciel,

6 A přisáhl skrze živého na věky věků, kterýž stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude. (aiōn g165)

et jura par celui qui vit aux siècles des siècles, lequel a créé le ciel et les choses qui y sont, et la terre et les choses qui y sont, et la mer et les choses qui y sont, qu’il n’y aurait plus de délai, (aiōn g165)

7 Ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubiti, dokonánoť bude tajemství Boží, jakož zvěstoval služebníkům svým prorokům.

mais qu’aux jours de la voix du septième ange, quand il sera sur le point de sonner de la trompette, le mystère de Dieu aussi sera terminé, comme il en a annoncé la bonne nouvelle à ses esclaves les prophètes.

8 A ten hlas, kterýž jsem byl slyšel s nebe, opět mluvil se mnou a řekl: Jdi, a vezmi ty knížky otevřené z ruky anděla, stojícího na moři a na zemi.

Et la voix que j’avais entendue du ciel me parla de nouveau et dit: Va, prends le petit livre qui est ouvert dans la main de l’ange qui se tient sur la mer et sur la terre.

9 I šel jsem k andělu, a řekl jsem jemu: Dej mi ty knížky. I řekl mi: Vezmi, a požři je, a učiníť hořkost v břiše tvém, ale v ústech tvých budouť sladké jako med.

Et je m’en allai vers l’ange, lui disant de me donner le petit livre. Et il me dit: Prends-le et dévore-le; et il remplira ton ventre d’amertume, mais dans ta bouche il sera doux comme du miel.

10 I vzal jsem knížky z ruky anděla, a požřel jsem je. I byly v ústech mých sladké jako med, ale když jsem je požřel, hořko mi bylo v břiše mém.

Et je pris le petit livre de la main de l’ange, et je le dévorai; et il fut dans ma bouche doux comme du miel; et quand je l’eus dévoré, mon ventre fut rempli d’amertume.

11 I dí mi: Musíš opět prorokovati lidem, a národům, a jazykům, i králům mnohým.

Et il me fut dit: Il faut que tu prophétises de nouveau sur des peuples et des nations et des langues et beaucoup de rois.