Zjevení Janovo 10

1 Viděl jsem jiného anděla silného, sstupujícího s nebe, oděného oblakem, a duha na hlavě jeho byla, a tvář jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupové ohniví.

(I saw a mighty angel descending out of heaven, clothed with a cloud, and the rainbow on his head; his face was like the sun and his feet like pillars of fire;

2 A v ruce své měl knížky otevřené. I postavil nohu svou pravou na moři a levou na zemi.

and he had a little book open in his hand. He placed his right foot on the sea and his left on the land,

3 A volal hlasem velikým, jako by lev řval. A když dokonal volání, mluvilo sedm hromů hlasy své.

and he cried out with a loud voice, just like a lion roars. And when he cried out, the seven thunders uttered their own voices.

4 A když odmluvilo sedm hromů hlasy své, byl bych to psal. Ale slyšel jsem hlas s nebe řkoucí ke mně: Zapečeť to, co mluvilo sedm hromů, než nepiš toho.

Now when the seven thunders spoke I was about to write, but I heard a voice out of heaven saying, “Seal up the things that the seven thunders said,” and “You write after these things.”

5 Tedy anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi,

And the angel whom I saw standing on the sea and on the land raised his right hand to the heaven

6 A přisáhl skrze živého na věky věků, kterýž stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude. (aiōn g165)

and swore by Him who lives forever and ever, who created the heaven and the things in it, and the earth and the things in it, and the sea and the things in it, that there would be no further delay, (aiōn g165)

7 Ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubiti, dokonánoť bude tajemství Boží, jakož zvěstoval služebníkům svým prorokům.

but in the days of the blast of the seventh angel, whenever he should trumpet, the mystery of God which was announced to His slaves the prophets would be finished.

8 A ten hlas, kterýž jsem byl slyšel s nebe, opět mluvil se mnou a řekl: Jdi, a vezmi ty knížky otevřené z ruky anděla, stojícího na moři a na zemi.

Now the voice that I heard out of heaven was speaking to me again and saying: “Go, take the little book that is open in the hand of the angel who is standing on the sea and on the land.”

9 I šel jsem k andělu, a řekl jsem jemu: Dej mi ty knížky. I řekl mi: Vezmi, a požři je, a učiníť hořkost v břiše tvém, ale v ústech tvých budouť sladké jako med.

So I went to the angel and said to him, “Give me the little book,” and he says to me: “Take and eat it up; it will make your stomach bitter, but in your mouth it will be as sweet as honey.”

10 I vzal jsem knížky z ruky anděla, a požřel jsem je. I byly v ústech mých sladké jako med, ale když jsem je požřel, hořko mi bylo v břiše mém.

So I took the little book out of the angel's hand and ate it up, and it was as sweet as honey in my mouth. But when I had eaten it my stomach was made bitter.

11 I dí mi: Musíš opět prorokovati lidem, a národům, a jazykům, i králům mnohým.

And he said to me, “You must prophesy again over many peoples, even over ethnic nations and languages and kings.”