Zjevení Janovo 10

1 Viděl jsem jiného anděla silného, sstupujícího s nebe, oděného oblakem, a duha na hlavě jeho byla, a tvář jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupové ohniví.

Eka ne aneno malaika machielo maratego, kabiro lor aa e polo. Ne orwakore gi boche polo ka lihudu oumo wiye; wangʼe ne chalo gi wangʼ chiengʼ, kendo tiendene ne chalo gi sirni makakni ka mach.

2 A v ruce své měl knížky otevřené. I postavil nohu svou pravou na moři a levou na zemi.

Ne otingʼo kitabu matin moel e lwete. Nonyono nam gi tiende ma korachwich, to tiende ma koracham nonyonogo piny,

3 A volal hlasem velikým, jako by lev řval. A když dokonal volání, mluvilo sedm hromů hlasy své.

kendo nokok gi dwol maduongʼ machalo ka sibuor maruto. Bangʼ kosekok kamano to polo abiriyo nomor.

4 A když odmluvilo sedm hromů hlasy své, byl bych to psal. Ale slyšel jsem hlas s nebe řkoucí ke mně: Zapečeť to, co mluvilo sedm hromů, než nepiš toho.

To kane polo abiriyogo osemor kamano, ne adwaro ndiko gima ne awinjo kagiwacho, eka nawinjo dwol moro moa e polo mowachona niya, “Kik indik gima polo abiriyogo osewacho to lingʼ-go mana ei chunyi.”

5 Tedy anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi,

Eka malaika mane aneno konyono nam kod piny cha notingʼo bade korachwich kochomo polo.

6 A přisáhl skrze živého na věky věků, kterýž stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude. (aiōn g165)

Kendo nokwongʼore gi nying Jal mangima nyaka chiengʼ, Jal mane ochweyo polo gik moko duto manie iye, gi piny gi gik moko duto manie iye, kod nam gi gik moko duto manie iye kowacho niya, “Deko moro ok nochak obedie ngangʼ!” (aiōn g165)

7 Ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubiti, dokonánoť bude tajemství Boží, jakož zvěstoval služebníkům svým prorokům.

To e kinde, ma malaika mar abiriyono nogo turumbetene, eka wach mopondo mar Nyasaye nochopi, mana kaka nonyiso jotichne ma jonabi.

8 A ten hlas, kterýž jsem byl slyšel s nebe, opět mluvil se mnou a řekl: Jdi, a vezmi ty knížky otevřené z ruky anděla, stojícího na moři a na zemi.

Bangʼ mano dwol mane awinjo kawuoyo koa e polo cha ne ochako wuoyo koda kendo kawacho niya, “Dhiyo, ikaw kitabu moel manie lwet malaika ma onyono nam kod piny.”

9 I šel jsem k andělu, a řekl jsem jemu: Dej mi ty knížky. I řekl mi: Vezmi, a požři je, a učiníť hořkost v břiše tvém, ale v ústech tvých budouť sladké jako med.

Omiyo ne adhi ir malaikano, mi akwaye mondo omiya kitabu matin-no. To nowachona niya, “Kawe, mondo ichame. Obiro bedo makech e iyi, to e dhogi nobed mamit ka mor kich.”

10 I vzal jsem knížky z ruky anděla, a požřel jsem je. I byly v ústech mých sladké jako med, ale když jsem je požřel, hořko mi bylo v břiše mém.

Eka nakawo kitabu matin-no manie lwet malaikano, mi achame, ne omit e dhoga ka mor kich to kane asechame nobedo makech e iya.

11 I dí mi: Musíš opět prorokovati lidem, a národům, a jazykům, i králům mnohým.

Bangʼe ne owachna niya, “Nyaka ichak ikor wach kuom ogendini mangʼeny, gi pinje mangʼeny kod joma wacho dhok mopogore opogore gi ruodhi mangʼeny.”