< Žalmy 95 >
1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.
Kélinglar, Perwerdigarni yangritip küyleyli, Nijatliqimiz bolghan Qoram Téshimizgha tentene qilayli!
2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.
Teshekkürler bilen uning aldigha kéleyli, Uninggha küyler bilen tentene qilayli!
3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,
Chünki Perwerdigar — büyük bir ilahtur, Pütkül ilahlar üstidiki büyük bir Padishahtur.
4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.
Yerning tegliri Uning qolididur, Taghlarning choqqilirimu Uningkidur.
5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.
Déngiz Uningki, U uni yaratqan; Quruqluqni Uning qolliri shekillendürdi.
6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.
Kélinglar, Uninggha bash urup sejde qilayli, Perwerdigar Yaratquchimiz aldida tiz pükeyli!
7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,
Chünki U bizning Xudayimizdur, Biz bolsaq Uning yayliqidiki xelq, Uning qoli baqidighan qoylarmiz. Bügün, eger Uning awazini anglisanglar,
8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,
Eyni chaghlarda Meribahda bolghandek, chöl-bayawandiki Massahda bolghan kündek, Yürikinglarni jahil qilmanglar!
9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.
Mana shu yerde ata-bowiliringlar Méni sinidi, ispatlidi hem qilghinimni kördi.
10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.
Men qiriq yil shu dewrdin bizar bolup: — «Bular könglide adashqan bir xelqtur, Méning yollirimni héch bilip yetmigen» — dédim.
11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
Shunga Men ghezeplinip qesem ichip: — «Ular hergiz Méning aramgahimgha kirmeydu» — dédim.