Žalmy 95

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

Dejte, prepevajmo Gospodu, ukajmo skali blaginje naše!

2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

Pojdimo pred obličje njegovo sè zahvaljevanjem, s psalmi mu ukajmo.

3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

Ker Bog mogočni velik je Gospod, in velik kralj nad vse bogove.

4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

V roki njegovi so najglobočji sledovi zemlje, v njegovi oblasti so gorâ moči.

5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

Njegovo je sámo morje, ker on ga je naredil, in súha zemlja, katero so ustvarile roke njegove.

6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

Pridite, priklonimo se in padimo na tla; pripognimo kolena pred Gospodom, kateri nas je naredil.

7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

Ker on je Bog naš, mi pa ljudstvo paše njegove, in čeda vodbe njegove; danes če slišite glas njegov,

8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

"Ne okamenite srca svojega, kakor v prepiru, kakor o dnevi izkušnjave v puščavi.

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

Ko so me izkušali očetje vaši: izkusili so me in spoznali delo moje.

10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

Štirideset let sem imel preglavico s tistim rodom govoreč: Ljudstvo so srca tavajočega, in potov mojih ne poznajo.

11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

Njim sem prisegel v jezi svoji, da ne vnidejo v pókoj moj."