Žalmy 95

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

Hodite, zapjevajmo Gospodu, pokliknimo Bogu, gradu spasenja svojega!

2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

Izaðimo pred lice njegovo s hvalom, u pjesmama pokliknimo mu!

3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

Jer je Gospod velik Bog i velik car nad svijem bogovima.

4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

U njegovoj su ruci dubine zemaljske, i visine gorske njegove su.

5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

Njegovo je more i on ga je stvorio, i suhotu ruke su njegove naèinile.

6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

Hodite, poklonimo se, pripadnimo, kleknimo pred Gospodom tvorcem svojim.

7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

Jer je on Bog naš, i mi narod paše njegove i ovce ruke njegove. Sad kad biste poslušali glas njegov:

8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

“Nemojte da vam odrveni srce vaše kao u Merivi, kao u dan kušanja u pustinji,

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

Gdje me kušaše oci vaši, ispitaše i vidješe djelo moje.

10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

Èetrdeset godina srdih se na rod onaj, i rekoh: ovi ljudi tumaraju srcem, i ne znaju putova mojih;

11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

I zato se zakleh u gnjevu svom da neæe uæi u mir moj.”