< Žalmy 95 >
1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.
Antao hisabo am’ Iehovà; Antao hipoña-peo amy lamilamim-pandrombahan-tikañey.
2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.
Ntao hiatrek’Aze am-pañandriañañe, antao hirebek’ ama’e an-tsabo.
3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,
Andrianamboatse jabahinake t’Iehovà, naho Mpanjaka ra’elahy ambone’ ze fanalolahy iaby.
4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.
Am-pità’e ao o hatsikeokeo’ ty tane toio, Aze ka o lengom-bohitseo.
5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.
Aze i riakey, ie ty namboatse aze, nitsenèm-pità’e i tane maikey.
6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.
Mb’etoa, hiambane vaho hitalaho, antao hanongalek’ añatrefa’ Iehovà Mpitsene antikañe.
7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,
Amy te ie t’i Andrianañaharentikañe; itika ro ondatim-piandraza’e, naho ty lia-raim-pità’e; Anito, naho janjiñe’ areo i fiarañanaña’ey!
8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,
Ko mañagàñe arofo, manahake te Meriba añe, tañ’andro’ i Masa am-babangoañ’ añe;
9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.
Ie nazizin-droae’ areo, naoveove’iareo ndra te nioni’iereo o fitoloñakoo.
10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.
Efa-polo taoñe te nalaiñeko i tariratsey le nanoeko ty hoe: foko miola an-troke, fa tsy apota’ iareo o satakoo;
11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
Aa le nifanta ami’ty fifomboko: Toe tsy himoaha’iareo ty fitofàko.