Žalmy 95

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

Laus Cantici ipsi David. Venite, exultemus Domino: iubilemus Deo salutari nostro:

2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

Præoccupemus faciem eius in confessione: et in psalmis iubilemus ei.

3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

Quoniam Deus magnus Dominus: et rex magnus super omnes deos.

4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

Quia in manu eius sunt omnes fines terræ: et altitudines montium ipsius sunt.

5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

Quoniam ipsius est mare, et ipse fecit illud: et siccam manus eius formaverunt.

6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

Venite adoremus, et procidamus: et ploremus ante Dominum, qui fecit nos.

7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

Quia ipse est Dominus Deus noster: et nos populus pascuæ eius, et oves manus eius.

8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

Hodie si vocem eius audieritis, nolite obdurare corda vestra;

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

Sicut in irritatione secundum diem tentationis in deserto: ubi tentaverunt me patres vestri, probaverunt me, et viderunt opera mea.

10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

Quadraginta annis offensus fui generationi illi, et dixi: Semper hi errant corde.

11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

Et isti non cognoverunt vias meas: ut iuravi in ira mea: Si introibunt in requiem meam.