< Žalmy 95 >
1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.
O vini, annou chante a SENYÈ a! Annou rele fò avèk jwa a wòch ki sove nou an;
2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.
Annou vini devan prezans Li avèk remèsiman, Annou rele fò a Li menm avèk sòm.
3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,
Paske SENYÈ a se yon gran Bondye, e yon gran wa pi wo ke tout dye yo.
4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.
Nan men (Sila) pwofondè latè yo ye a. Pwent mòn yo osi se pou Li.
5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.
Lanmè a se pou Li, paske se te Li menm ki te fè l. Ak men L, Li te fòme tè sèch la.
6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.
Vini, annou fè adorasyon, e annou pwostène. Annou mete ajenou devan SENYÈ ki te fè nou an.
7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,
Paske se Li menm ki Bondye nou an. Nou se moun patiraj Li ak mouton men Li yo. Jodi a, si nou ta vle tande vwa L,
8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,
pa fè kè nou vin di tankou nan Meriba, tankou nan jou a Massa nan dezè yo,
9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.
“lè papa zansèt nou yo te pase M a leprèv. Yo te tante Mwen, malgre yo te deja wè zèv Mwen yo.
10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.
Pandan karantan, Mwen te rayi jenerasyon (sila) a e te di: “Yo se yon pèp ki egare nan kè yo. Yo pa rekonèt chemen Mwen yo.”
11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
Akoz sa, Mwen te sèmante nan kòlè Mwen, “Anverite, yo p ap antre nan repo Mwen an.”