Žalmy 95

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

Kommet, laßt uns Jehovah lobpreisen, lasset uns aufjauchzen dem Felsen unseres Heils.

2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

Laßt uns mit Bekennen vor Sein Angesicht kommen, laßt uns Ihm aufjauchzen mit Psalmen.

3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

Denn ein großer Gott ist Jehovah, und ein großer König über alle Götter.

4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

In Dessen Hand sind der Erde Ergründungen, und Dessen sind der Berge Kräfte.

5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

Dessen ist das Meer und Er hat es gemacht, und das Trockene, das Seine Hände bildeten.

6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

Kommt, laßt uns anbeten und uns beugen und knien vor Jehovah, Der uns gemacht.

7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

Denn Er ist unser Gott und wir sind Seiner Weide Volk, und die Schafe Seiner Hand, diesen Tag, wenn ihr auf Seine Stimme hört,

8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

Verhärtet nicht euer Herz, wie in Meribah, wie am Tage Massahs in der Wüste;

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

Wo eure Väter Mich versuchten, Mich prüften, auch Mein Werk sahen.

10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

Vierzig Jahre hatte Ich Verdruß an dem Geschlecht, und Ich sprach: Es ist ein Volk, das irren Herzens ist, und sie erkennen Meine Wege nicht.

11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

Denen Ich in Meinem Zorn schwur: Sie sollen nicht eingehen zu Meiner Ruhe.