Žalmy 95

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

Kommt, laßt uns dem HERRN lobsingen und jauchzen dem Felsen unsres Heils!

2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

Laßt uns ihm mit Lobgesang begegnen und mit Psalmen jauchzen!

3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

Denn der HERR ist ein großer Gott und ein großer König über alle Götter;

4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

in seiner Hand sind die Tiefen der Erde, und die Spitzen der Berge gehören ihm;

5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

sein ist das Meer, denn er hat es gemacht, und seine Hände haben das Trockene bereitet.

6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

Geht ein, lasset uns anbeten und niederknieen, lasset uns lobpreisen vor dem HERRN, unserm Schöpfer!

7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

Denn er ist unser Gott, und wir sind das Volk seiner Weide und die Schafe seiner Hand.

8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

Wenn ihr heute seine Stimme höret, so verstocket eure Herzen nicht, wie zu Meriba, am Tage der Versuchung in der Wüste,

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

da mich eure Väter versuchten; sie prüften mich; und sahen doch meine Werke!

10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

Vierzig Jahre empfand ich Ekel vor diesem Geschlecht; und ich sprach: Sie sind ein Volk, dessen Herz den Irrweg geht, und sie verstanden meine Wege nicht!

11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

So daß ich schwur in meinem Zorn: Sie sollen nicht eingehen zu meiner Ruhe!