Žalmy 95

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

Kommt herzu, laßt uns dem HERRN frohlocken und jauchzen dem Hort unsers Heils!

2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

Lasset uns mit Danken vor sein Angesicht kommen und mit Psalmen ihm jauchzen!

3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

Denn der HERR ist ein großer Gott und ein großer König über alle Götter.

4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

Denn in seiner Hand ist, was unten in der Erde ist; und die Höhen der Berge sind auch sein.

5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

Denn sein ist das Meer, und er hat's gemacht; und seine Hände haben das Trockene bereitet.

6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

Kommt, laßt uns anbeten und knieen und niederfallen vor dem HERRN, der uns gemacht hat.

7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

Denn er ist unser Gott und wir das Volk seiner Weide und Schafe seiner Hand. Heute, so ihr seine Stimme höret,

8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

so verstocket euer Herz nicht, wie zu Meriba geschah, wie zu Massa in der Wüste,

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

da mich eure Väter versuchten, mich prüften und sahen mein Werk.

10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

Vierzig Jahre hatte ich Mühe mit diesem Volk und sprach: Es sind Leute, deren Herz immer den Irrweg will und die meine Wege nicht lernen wollen;

11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

daß ich schwur in meinem Zorn: Sie sollen nicht zu meiner Ruhe kommen.