Žalmy 95

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

Come, let us make a joyful noise to Yahweh, Let us shout in triumph, to the rock of our salvation!

2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

O let us come before his face with thanksgiving, With the sounds of strings, let us shout aloud to him.

3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

For, a great GOD, is Yahweh, And a great king, above all gods.

4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

In whose hand, are the hidden recesses of the earth, And, the peaks of the mountains, are his;

5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

Whose, is the sea, for, he, made it, And, the dry land, his hands, did form.

6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

Enter! let us bow down, and bend low, Let us kneel, before Yahweh our maker;

7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

For, he, is our God, And, we, are the people of his pasture, and the flock of his hand? To-day, if, to his voice, ye will hearken,

8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

Do not harden your heart as at Meribah, As on the day of Massah, in the desert;

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

When your fathers, tested me, They proved me, yea they also saw what I could do.

10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

Forty years, loathed I that generation, So I said—A people going astray in heart, they are, Even they, have not known my ways!

11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

And I sware in mine anger, —Verily they shall not enter into my rest.