Žalmy 95

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

Come! Let us ring out our joy to the Lord, let us merrily shout to our rock of salvation.

2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

Before his face let us come with thanks, with songs of praise let us shout to him.

3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

For the Lord is a great God, king above all gods.

4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

In his hand are the depths of the earth, the heights of the mountains are his.

5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

The sea is his, for he made it: the dry land was formed by his hands.

6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

Come! Let us worship and bow on our knees to the Lord our creator.

7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

For he is our God; and we are the people he tends, the sheep in his care. If only you would heed his voice today:

8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

“Do not harden your hearts as at Meribah, or at Massah, that day in the desert,

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

when your ancestors tempted and tried me, though they had seen my deeds.

10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

“For forty years I was filled with loathing for that generation, so I said: ‘A people with wandering hearts are they, and ignorant of my ways.’

11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

So I solemnly swore to them in my anger, that never would they enter my place of rest.”