Žalmy 95

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

Dođite, kličimo Jahvi, uzvikujmo Hridi, Spasitelju svome!

2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

Pred lice mu stupimo s hvalama, kličimo mu u pjesmama!

3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

Jer velik je Jahve, Bog naš, Kralj veliki nad svim bogovima.

4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

U njegovoj su ruci zemaljske dubine, njegovi su vrhunci planina.

5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

Njegovo je more, on ga je stvorio, i kopno koje načiniše ruke njegove.

6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

Dođite, prignimo koljena i padnimo nice, poklonimo se Jahvi koji nas stvori!

7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

Jer on je Bog naš, a mi narod paše njegove, ovce što on ih čuva. O, da danas glas mu poslušate:

8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

“Ne budite srca tvrda kao u Meribi, kao u dan Mase u pustinji

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

gdje me iskušavahu očevi vaši premda vidješe djela moja.

10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

Četrdeset ljeta jadio me naraštaj onaj, pa rekoh: 'Narod su nestalna srca i ne promiču moje putove.'

11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

Stog se zakleh u svom gnjevu: 'Nikad neće ući u moj pokoj!'”