Žalmy 94
1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
O mogočni Bog maščevanj, Gospod, o mogočni Bog maščevanj, prisvéti!
2 Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
Dvigni se, o zemlje sodnik; daj povračilo prevzetnim.
3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
Doklej prevzetni, Gospod, doklej se bodejo radovali prevzetni?
4 Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
Ustili se in govorili prevzetno, ponašali se vsi, ki delajo krivico?
5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
Zatirali ljudstvo tvoje, Gospod, in ponižávali tvoje posestvo?
6 Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
Morili vdovo in tujca, in ubijali sirote?
7 Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
Govoreč: Ne vidi Gospod, in ne zapazi Bog Jakobov.
8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
Čujte, o najneumnejši v ljudstvu, in najnespametnejši, kdaj bodete razumni?
9 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
Ali on, ki je vsadil uho, ali bi on ne slišal? ali on, ki je naredil oko, ali bi ne videl?
10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
Ali on, ki pokori narode, ali bi ne grajal; ki uči ljudî modrosti, ali bi ne spoznal?
11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
Gospod pozna misli človeške, da so zgolj ničemurnost.
12 Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
Blagor možu, katerega pokoriš, Gospod; in katerega učiš po zakonu svojem.
13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
Da mu pripraviš pokoj od dnî nadloge, ko se koplje krivičnemu jama.
14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
Ker Gospod ne zavrže ljudstva svojega, in posestva svojega ne zapusti.
15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
Temuč noter do pravice se povrne sodba, in za njo vsi, ki so pravega srca.
16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
Kdo bi bil vstal záme zoper hudodelnike? kdo bi se bil postavil zame zoper one, ki delajo krivico?
17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
Ko bi mi ne bil Gospod, polna pomoč, malo da bi ne bilo življenje moje prebivalo v kraji molčanja.
18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
Ko pravim: Omahuje noga moja, milost tvoja, o Gospod, me podpira.
19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
Ko so mnoge misli moje pri meni, tolažbe tvoje razveseljujejo dušo mojo.
20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
Ali bi se družil s teboj prestol nadlog, njega, ki me nadleguje zoper postavo?
21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
Njih, ki se četoma zbirajo proti pravičnega duši, in obsojajo kri nedolžnih?
22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
Dà, Gospod mi je za grad, in Bog moj za skalo mojega pribežališča,
23 Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
On obrača proti njim njih krivico, in njih hudobnost jih pokončuje, pokončuje jih Gospod, naš Bog.
