Žalmy 94
1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
O SIGNORE Iddio delle vendette; O Dio delle vendette, apparisci in gloria.
2 Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
Innalzati, o Giudice della terra; Rendi la retribuzione ai superbi.
3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
Infino a quando, o Signore, Infino a quando trionferanno gli empi?
4 Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
[Infino a quando] sgorgheranno parole dure? [Infino a quando] si vanteranno tutti gli operatori d'iniquità?
5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
Signore, essi tritano il tuo popolo, Ed affliggono la tua eredità;
6 Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
Uccidono la vedova e il forestiere, Ed ammazzano gli orfani;
7 Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
E dicono: Il Signore non [ne] vede, E l'Iddio di Giacobbe non [ne] intende [nulla].
8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
O [voi] i più stolti del popolo, intendete; E [voi] pazzi, quando sarete savi?
9 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
Colui che ha piantata l'orecchia non udirebbe egli? Colui che ha formato l'occhio non riguarderebbe egli?
10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
Colui che gastiga le genti, Che insegna il conoscimento agli uomini, non correggerebbe egli?
11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
Il Signore conosce i pensieri degli uomini, [E sa] che son vanità.
12 Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
Beato l'uomo il qual tu correggi, Signore, Ed ammaestri per la tua Legge;
13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
Per dargli riposo, [liberandolo] da' giorni dell'avversità, Mentre è cavata la fossa all'empio.
14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
Perciocchè il Signore non lascerà il suo popolo, E non abbandonerà la sua eredità.
15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
Perciocchè il giudicio ritornerà a giustizia, E dietro a lui [saranno] tutti [quelli che son] diritti di cuore.
16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
Chi si leverà per me contro a' maligni? Chi si presenterà per me contro agli operatori d'iniquità?
17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
Se il Signore non [fosse stato] mio aiuto, Per poco l'anima mia sarebbe stata stanziata nel silenzio.
18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
Quando io ho detto: Il mio piè vacilla; La tua benignità, o Signore, mi ha sostenuto.
19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
Quando [io sono stato] in gran pensieri dentro di me, Le tue consolazioni han rallegrata l'anima mia.
20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
Il seggio delle malizie che forma iniquità in luogo di statuti, Potrebbe egli esserti congiunto?
21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
Essi corrono a schiere contro all'anima del giusto, E condannano il sangue innocente.
22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
Ma il Signore mi è in vece d'alto ricetto; E l'Iddio mio in vece di rocca di confidanza.
23 Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
Ed egli farà lor tornare addosso la loro iniquità, E li distruggerà per la lor [propria] malizia; Il Signore Iddio nostro li distruggerà.
