Žalmy 94
1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
Gott der Rache, o HERR, du Gott der Rache, brich hervor!
2 Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
Erhebe dich, du Richter der Erde, gib den Stolzen ihren Lohn!
3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
Wie lange sollen die Gottlosen, o HERR, wie lange sollen die Gottlosen frohlocken?
4 Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
Sie halten viele und freche Reden; stolz überheben sich alle Übeltäter.
5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
Sie knebeln dein Volk, o HERR, und unterdrücken dein Erbteil.
6 Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
Sie erwürgen Witwen und Fremdlinge und ermorden Waisen;
7 Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
und dann sagen sie: «Der HERR sieht es nicht, und der Gott Jakobs achtet es nicht!»
8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
Nehmt doch Verstand an, ihr Unvernünftigen unter dem Volk, ihr Toren, wann wollt ihr klug werden?
9 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
Der das Ohr gepflanzt hat, sollte der nicht hören? Der das Auge gebildet hat, sollte der nicht sehen?
10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
Der die Nationen züchtigt, sollte der nicht strafen, er, der die Menschen Erkenntnis lehrt?
11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
Der HERR kennt die Anschläge der Menschen, [weiß, ] daß sie vergeblich sind.
12 Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
Wohl dem Mann, den du, HERR, züchtigst und den du aus deinem Gesetze belehrst,
13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
ihm Ruhe zu geben vor den Tagen des Unglücks, bis dem Gottlosen die Grube gegraben wird.
14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
Denn der HERR wird sein Volk nicht verstoßen und sein Erbteil nicht verlassen;
15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
denn zur Gerechtigkeit kehrt das Gericht zurück, und alle aufrichtigen Herzen werden ihm folgen!
16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
Wer steht mir bei wider die Bösen, wer tritt für mich ein wider die Übeltäter?
17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
Wäre der HERR nicht meine Hilfe, wie bald würde meine Seele in der Totenstille wohnen!
18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
Sooft ich aber auch sprach: «Mein Fuß ist wankend geworden», hat deine Gnade, o HERR, mich gestützt.
19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
Bei den vielen Sorgen in meinem Herzen erquickten deine Tröstungen meine Seele.
20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
Sollte mit dir Gemeinschaft haben der Thron des Verderbens, der Unheil schafft; durch Gesetz?
21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
Sie greifen die Seele des Gerechten an und verdammen unschuldiges Blut.
22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
Aber der HERR ward mir zur festen Burg, zum Felsen, wo ich Zuflucht fand.
23 Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
Und er ließ ihr Unrecht auf sie selber fallen, und er wird sie durch ihre eigene Bosheit vertilgen; der HERR, unser Gott, wird sie vertilgen.
