< Žalmy 94 >

1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
Du Gott der Rache, o HERR, du Gott der Rache, erscheine!
2 Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
Erhebe dich, Richter der Erde, vergilt den Stolzen nach ihrem Tun!
3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
Wie lange noch sollen die Gottlosen, HERR, wie lange noch sollen die Gottlosen jubeln,
4 Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
sollen sie geifern und trotzige Reden führen, alle Übeltäter stolz sich brüsten?
5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
Dein Volk, o HERR, zertreten sie und bedrücken dein Erbe;
6 Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
sie erwürgen Witwe und Fremdling und morden die Waisen
7 Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
und sagen dabei: »Nicht sieht es der HERR« oder: »Nicht merkt es der Gott Jakobs.«
8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
Nehmt Verstand an, ihr Unvernünftigen im Volk, und ihr Toren: wann wollt ihr Einsicht gewinnen?
9 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
Der das Ohr gepflanzt, der sollte nicht hören? Der das Auge gebildet, der sollte nicht sehn?
10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
Der die Völker erzieht, der sollte nicht strafen, er, der die Menschen Erkenntnis lehrt?
11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
Der HERR kennt wohl die Gedanken der Menschen, daß nur ein Hauch sie sind.
12 Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
Wohl dem Manne, den du, HERR, in Zucht nimmst, und den du aus deinem Gesetz belehrst,
13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
damit er sich Ruhe verschaffe vor Unglückstagen, bis dem Frevler die Grube man gräbt!
14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
Denn der HERR wird sein Volk nicht verstoßen und sein Erbe nicht verlassen;
15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
denn Recht muß doch Recht bleiben, und ihm werden alle redlich Gesinnten sich anschließen.
16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
Wer leistet mir Beistand gegen die Bösen? Wer tritt für mich ein gegen die Übeltäter?
17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
Wäre der HERR nicht mein Helfer gewesen, so wohnte meine Seele wohl schon im stillen Land.
18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
Sooft ich dachte: »Mein Fuß will wanken«, hat deine Gnade, HERR, mich immer gestützt;
19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
bei der Menge meiner Sorgen in meiner Brust haben deine Tröstungen mir das Herz erquickt.
20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
Sollte verbündet dir sein der Richterstuhl des Unheils, der Verderben schafft durch Gesetzesverdrehung?
21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
Sie tun sich ja zusammen gegen das Leben des Gerechten und verurteilen unschuldig Blut.
22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
Doch der HERR ist mir zur festen Burg geworden, mein Gott zu meinem Zufluchtsfelsen;
23 Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
er läßt ihren Frevel auf sie selber fallen und wird sie ob ihrer Bosheit vertilgen: ja vertilgen wird sie der HERR, unser Gott.

< Žalmy 94 >