Žalmy 94
1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
Gott der Rache, Jahwe, Gott der Rache, strahle auf!
2 Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
Erhebe dich, Richter der Erde, vergilt den Übermütigen, was sie andern angethan.
3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
Wie lange sollen die Gottlosen, Jahwe, wie lange sollen die Gottlosen frohlocken?
4 Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
Sie geifern, führen vermessene Reden; es überheben sich alle Übelthäter.
5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
Dein Volk, Jahwe, zermalmen sie und dein Besitztum bedrücken sie.
6 Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
Witwen und Fremdlinge würgen sie und die Waisen morden sie
7 Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
und wähnen: “Jah sieht es nicht und der Gott Jakobs merkt es nicht.”
8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
Merkt doch auf, ihr Unvernünftigen im Volke! und ihr Thoren - wann wollt ihr klug werden?
9 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
Der das Ohr gepflanzt hat, sollte der nicht hören? der das Auge gebildet, sollte der nicht sehen?
10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
Der Völker in Zucht hält, sollte der nicht strafen - er, der die Menschen Erkenntnis lehrt?
11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
Jahwe kennt die Gedanken der Menschen, denn sie sind ein bloßer Hauch.
12 Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
Wohl dem Manne, den du zurechtweisest, Jah, und aus deinem Gesetze belehrst,
13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
ihm Ruhe zu schaffen vor Unglückstagen, bis dem Gottlosen die Grube gegraben wird.
14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
Denn Jahwe wird sein Volk nicht verstoßen, noch sein Besitztum preisgeben.
15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
Denn auf Gerechtigkeit wird der Rechtsspruch hinauskommen, und dem werden sich anschließen alle, die redliches Sinnes sind.
16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
Wer wird sich für mich gegen die Bösewichter erheben, wer für mich auftreten gegen die Übelthäter?
17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
Wäre Jahwe nicht meine Hilfe, so läge meine Seele wohl schon in der Todesstille.
18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
Wenn ich dachte: es wankt mein Fuß! so stützte mich deine Gnade, Jahwe.
19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
Wenn der schweren Gedanken in meinem Innern viele waren, erquickten deine Tröstungen meine Seele.
20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
Hat der verderbliche Stuhl mit dir Gemeinschaft, der wider Recht und Gesetz Unheil schafft?
21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
Sie scharen sich zusammen wider das Leben der Frommen und verurteilen unschuldiges Blut.
22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
Aber Jahwe ward mir zur Burg, und mein Gott zu einem Felsen, der mir Zuflucht bot.
23 Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
Und er vergalt ihnen ihren Frevel und vertilgt sie in ihrer Bosheit; es vertilgt sie Jahwe, unser Gott.
