Žalmy 94
1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
Dieu des vengeances, ô Éternel, Dieu des vengeances, fais rayonner ta splendeur!
2 Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
Lève-toi, juge de la terre. Châtie les orgueilleux comme ils le méritent!
3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
Jusques à quand les méchants, ô Éternel, Jusques à quand les méchants triompheront-ils?
4 Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
Jusques à quand se répandront-ils en discours insolents. Et se glorifieront-ils, tous les ouvriers d'iniquité?
5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
Éternel, ils écrasent ton peuple. Et ils oppriment ton héritage.
6 Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
Ils tuent la veuve et l'étranger. Et ils mettent à mort les orphelins.
7 Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
Puis ils disent: «L'Éternel ne le voit pas; Le Dieu de Jacob n'y fait pas attention!»
8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
Prenez garde, hommes stupides! Insensés, quand donc ferez-vous preuve d'intelligence?
9 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
Celui qui a planté l'oreille n'entendra-t-il pas? Celui qui a formé l'oeil ne verra-t-il pas?
10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
Celui qui châtie les nations ne punira-t-il pas. Lui qui enseigne aux hommes la science?
11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
L'Éternel connaît les pensées de l'homme: Il sait qu'elles sont vaines!
12 Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
Heureux, ô Éternel, l'homme que tu instruis, Et à qui tu enseignes ta loi,
13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
Pour le remplir de paix pendant les mauvais jours. Tandis que se creuse la tombe sous les pas du méchant!
14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
L'Éternel ne délaissera pas son peuple, Et il n'abandonnera pas son héritage.
15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
Ses jugements se montreront un jour conformes à la justice. Et tous ceux qui ont le coeur droit s'en réjouiront.
16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
Qui se lèvera pour moi contre les méchants? Qui prendra ma défense contre les ouvriers d'iniquité?
17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
Si l'Éternel n'eût été mon secours. Bientôt mon âme eût habité le séjour du silence.
18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
Quand je disais: «Mon pied chancelle» — Ta bonté, ô Éternel, m'a soutenu!
19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
Quand mon coeur était assiégé de soucis. Tes consolations ont réjoui mon âme.
20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
Comment pourrais-tu te faire le complice des juges iniques, Qui commettent des crimes au nom de la loi?
21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
Ils attaquent la vie du juste, Et ils condamnent le sang innocent.
22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
Mais l'Éternel est ma haute retraite; Mon Dieu est le rocher où je trouve un refuge.
23 Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
Il fera retomber sur eux leur crime, Et leur perversité même consommera leur ruine. Oui, l'Éternel, notre Dieu, les fera périr.
