Žalmy 94
1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
O LORD, Thou God to whom vengeance belongeth, Thou God to whom vengeance belongeth, shine forth.
2 Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
Lift up Thyself, Thou Judge of the earth; render to the proud their recompense.
3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
LORD, how long shall the wicked, how long shall the wicked exult?
4 Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
They gush out, they speak arrogancy; all the workers of iniquity bear themselves loftily.
5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
They crush Thy people, O LORD, and afflict Thy heritage.
6 Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
They slay the widow and the stranger, and murder the fatherless.
7 Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
And they say: 'The LORD will not see, neither will the God of Jacob give heed.'
8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
Consider, ye brutish among the people; and ye fools, when will ye understand?
9 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
He that planted the ear, shall He not hear? He that formed the eye, shall He not see?
10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
He that instructeth nations, shall not He correct? even He that teacheth man knowledge?
11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
The LORD knoweth the thoughts of man, that they are vanity.
12 Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
Happy is the man whom Thou instructest, O LORD, and teachest out of Thy law;
13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
That Thou mayest give him rest from the days of evil, until the pit be digged for the wicked.
14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
For the LORD will not cast off His people, neither will He forsake His inheritance.
15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
For right shall return unto justice, and all the upright in heart shall follow it.
16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
Who will rise up for me against the evil-doers? Who will stand up for me against the workers of iniquity?
17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
Unless the LORD had been my help, my soul had soon dwelt in silence.
18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
If I say: 'My foot slippeth', Thy mercy, O LORD, holdeth me up.
19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
When my cares are many within me, Thy comforts delight my soul.
20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
Shall the seat of wickedness have fellowship with Thee, which frameth mischief by statute?
21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
They gather themselves together against the soul of the righteous, and condemn innocent blood.
22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
But the LORD hath been my high tower, and my God the rock of my refuge.
23 Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
And He hath brought upon them their own iniquity, and will cut them off in their own evil; the LORD our God will cut them off.
