< Žalmy 94 >
1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
The Lord is the God to whom revenge belongeth: the God of revenge hath acted freely.
2 Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
Lift up thyself, thou that judgest the earth: render a reward to the proud.
3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
How long shall sinners, O Lord: how long shall sinners glory?
4 Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
Shall they utter, and speak iniquity: shall all speak who work injustice?
5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
Thy people, O Lord, they have brought low: and they have afflicted thy inheritance.
6 Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
They have slain the widow and the stranger: and they have murdered the fatherless.
7 Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
And they have said: The Lord shall not see: neither shall the God of Jacob understand.
8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
Understand, ye senseless among the people: and, you fools, be wise at last.
9 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
He that planted the ear, shall he not hear? or he that formed the eye, doth he not consider?
10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
He that chastiseth nations, shall he not rebuke: he that teacheth man knowledge?
11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
The Lord knoweth the thoughts of men, that they are vain.
12 Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
Blessed is the man whom thou shalt instruct, O Lord: and shalt teach him out of thy law.
13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
That thou mayst give him rest from the evil days: till a pit be dug for the wicked.
14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
For the Lord will not cast off his people: neither will he forsake his own inheritance.
15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
Until justice be turned into judgment: and they that are near it are all the upright in heart.
16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
Who shall rise up for me against the evildoers? or who shall stand with me against the workers of iniquity?
17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
Unless the Lord had been my helper, my soul had almost dwelt in hell. ()
18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
If I said: My foot is moved: thy mercy, O Lord, assisted me.
19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
According to the multitude of my sorrows in my heart, thy comforts have given joy to my soul.
20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
Doth the seat of iniquity stick to thee, who framest labour in commandment?
21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
They will hunt after the soul of the just, and will condemn innocent blood.
22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
But the Lord is my refuge: and my God the help of my hope.
23 Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
And he will render them their iniquity: and in their malice he will destroy them: the Lord our God will destroy them.