Žalmy 94
1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
Jahweh, wrekende God, God der wrake, treed op;
2 Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
Verhef U, Rechter der aarde, Vergeld de trotsen wat ze verdienen!
3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
Hoelang nog zullen de zondaars, o Jahweh, Hoelang nog zullen de boosdoeners juichen?
4 Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
Al die booswichten pochen en snoeven, En een hoge toon slaan ze aan!
5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
Jahweh, ze vertrappen uw volk, En verdrukken uw erfdeel;
6 Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
Ze doden weduwen en wezen, Vermoorden die bij ons kwamen wonen.
7 Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
En dan zeggen ze nog: Jahweh ziet het niet eens, De God van Jakob merkt het niet!
8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
Domme kudde, word toch verstandig; Gij dwazen, wanneer wordt gij wijs?
9 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
Zou Hij het niet horen, die het oor heeft geplant, Niet zien, die het oog heeft geschapen;
10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
Zou Hij, die de volkeren tuchtigt, niet straffen, Onwetend zijn, die den mens onderricht?
11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
Neen, Jahweh kent de gedachten der mensen, Hij weet, dat het hersenschimmen zijn.
12 Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
Jahweh, gelukkig de man, dien Gij onderricht, En dien Gij leert uit uw wet:
13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
Hoe hij gelaten moet zijn in dagen van rampspoed, Totdat voor den boze het graf is gedolven;
14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
Hoe Jahweh zijn volk niet verstoot, En nooit zijn erfdeel verlaat;
15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
Hoe de brave zijn recht weer verkrijgt, Alle oprechten van hart weer geluk!
16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
Wie anders neemt het voor mij tegen de boosdoeners op, Wie staat mij tegen de booswichten bij?
17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
Wanneer Jahweh mij niet te hulp was gekomen, Dan lag ik misschien al lang in het graf.
18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
Maar als ik denk: nú wankelt mijn voet, Dan steunt mij uw goedheid, o Jahweh;
19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
En wanneer zware zorgen mij innerlijk drukken, Dan verkwikt uw vertroosting mijn ziel.
20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
Zoudt Gij iets gemeen hebben met de zetel van onrecht, Die onheil sticht op gezag van de wet;
21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
Met hen, die het leven der braven belagen, En onschuldig bloed durven straffen?
22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
Neen, voor mij is Jahweh een toevlucht, Mijn God een veilige Rots;
23 Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
Maar hùn vergeldt Hij hun onrecht, En vernielt ze om hun boosheid: Jahweh, onze God!
