Žalmy 94
1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
Bože osvetniče, Jahve, Bože osvetniče, pokaži se.
2 Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
Ustani ti što sudiš zemlju, po zasluzi plati oholima!
3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
Dokle će bezbošci, Jahve, dokle će se bezbošci hvastati?
4 Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
Dokle će brbljati, drsko govoriti, dokle će se bezakonici hvastati?
5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
Tlače narod tvoj, Jahve, i baštinu tvoju pritišću;
6 Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
kolju udovicu i pridošlicu, sirotama život oduzimlju
7 Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
i govore: “Jahve ne vidi! Ne opaža Bog Jakovljev!”
8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
Shvatite, lude u narodu: bezumni, kad ćete se urazumiti?
9 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
Onaj što uho zasadi da ne čuje? Koji stvori oko da ne vidi?
10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
Onaj što odgaja narode da ne kazni - Onaj što ljude uči mudrosti?
11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
Jahve poznaje namisli ljudske: one su isprazne.
12 Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
Blago onom koga ti poučavaš, Jahve, i učiš Zakonu svojemu:
13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
da mu mir udijeliš od nesretnih dana, dok se grob kopa zlikovcu.
14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
Jer neće Jahve odbaciti naroda svojega i svoje baštine neće napustiti;
15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
jer će se pravo dosuditi pravednosti i za njom će ići svi čestiti srcem.
16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
Tko će ustati za me protiv zlotvora? Tko će se zauzeti za me protiv zločinaca?
17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
Da mi Jahve ne pomaže, brzo bih sišao u mjesto tišine.
18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
Čim pomislim: “Noga mi posrće”, dobrota me tvoja, o Jahve, podupire.
19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
Kad se skupe tjeskobe u srcu mome, tvoje mi utjehe dušu vesele.
20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
Zar je bezbožno sudište u savezu s tobom kad nevolje stvara pod izlikom zakona?
21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
Nek' samo pritišću dušu pravednog, nek' osuđuju krv nedužnu:
22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
Jahve mi je utvrda, Bog - hrid utočišta moga.
23 Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
Platit će im bezakonje njihovo, njihovom će ih zloćom istrijebiti, istrijebit će ih Jahve, Bog naš.
