Žalmy 94
1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
Aw Angraeng Sithaw, lu lakung; Aw lu lakung Sithaw, amtueng thuih raeh.
2 Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
Aw long lokcaekkung, angthawk ah; amoek kami han katingah tangqum to paek ah.
3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
Angraeng, kasae kaminawk loe nasetto maw, kahoih ai kaminawk loe nasetto maw nawm o vop tih?
4 Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
Sethaih sah kaminawk loe amoek o boih, nihcae loe nasetto maw lok kaham lok to apae o vop tih?
5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
Aw Angraeng, nihcae mah nang ih kaminawk to atit o moe, na qawktoep kaminawk to pacaekthlaek o.
6 Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
Lamhmainawk, angvinnawk hoi ampa tawn ai kaminawk to a hum o.
7 Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
Angraeng mah hnu mak ai hmang, Jakob ih Sithaw mah doeh dawncang mak ai, tiah a thuih o.
8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
Minawk salakah kaom poekhaih tawn ai kaminawk, panoek oh; kamthu kaminawk, natuek naah maw palung na haa o tih?
9 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
Naa sahkung mah loe thaih mak ai maw? Mik sahkung mah loe hnu mak ai maw?
10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
Sithaw panoek ai kami thuitaekkung mah loe, danpaek ai ah om tih maw? Kami palunghahaih patukkung loe, panoekhaih tawn ai maw?
11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
Kami poekhaih loe azom pui ni, tiah Angraeng mah panoek.
12 Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
Aw Angraeng, kasae kami hanah tangqom takae ai karoek to, karai tonghaih niah anih to nang haksak hanah, na thuihtaek moe, na lok patuk ih kami loe tahamhoih.
13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
Angraeng mah angmah ih kaminawk to pahnawt sut mak ai, angmah ih qawktoep kaminawk doeh prawtsut mak ai.
15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
Toenghaih nuiah lokcaekhaih to om tih, poektoeng kaminawk boih loe to hmuen to pazui o tih.
16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
Kasae kaminawk tuk hanah mi maw kai hanah angthawk tih? To tih ai boeh loe kasae sah kaminawk tuk hanah mi maw kai han angdoe tih?
17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
Angraeng mah na bomh ai nahaeloe, akra ai ah ka hinghaih hae amding rue duekhaih ahmuen ah ka om tih boeh.
18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
Kai mah, Ka khok loe amthaek boeh, tiah ka thuih naah, Aw Angraeng, na palungnathaih hoiah kai to nang patawnh.
19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
Ka palung thung poekhaih angpung sut naah, ka hinghaih to nang hoesak.
20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
Toeng ai ah lokcaek kaminawk to na koeh ai, kamro angraeng tangkhang loe nang hoiah angkomhaih oh maw?
21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
Nihcae loe katoeng kami hinghaih to lak hanah, amkhueng o moe, zaehaih tawn ai kami hum hanah khokhan o.
22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
Toe Angraeng loe kacak kai ih sipae ah oh; ka Sithaw loe ka buephaih lungsong ah oh.
23 Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
Angraeng mah nihcae zaehaih to angmacae nuiah krahsak ueloe, kasae a sak o haih pongah nihcae to amrosak tih; ue, aicae Angraeng Sithaw mah nihcae to paro tih.
