Žalmy 92
1 Žalm a píseň, ke dni sobotnímu. Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,
Ein Lied, ein Gesang, für den Sabbattag. Gar köstlich ist's, dem Herrn zu danken und Deinem Namen, Höchster, Lob zu singen,
2 Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,
des Morgens Deine Huld zu künden und in den Nächten Deine Treue
3 Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.
zum Psalter mit zehn Saiten und zur Harfe, zum Saitenspiele auf der Zither.
4 Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.
Du, Herr, erfreust mich durch Dein Tun; ich juble über Deiner Hände Werk.
5 Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.
Wie groß sind Deine Werke, Herr, und Deine Pläne tief!
6 Èlověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,
Der Törichte bemerkt es nimmer; der Tor beachtet's nicht.
7 Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.
Wenn Frevler blühn, so ist's wie mit dem Gras. Die Übeltäter sprossen alle nur, damit sie ewig untergehen.
8 Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.
Du aber bist der Höchste, Herr, in Ewigkeit.
9 Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.
Denn Deine Feinde kommen um, Herr, Deine Feinde; die Übeltäter werden allesamt zerstreut.
10 Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.
Dem wilden Stiere gleich wächst meine Kraft; gleichwie von Öl, so ist mein Alter frisch.
11 I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.
Mein Auge sieht mit Lust auf meine Gegner; mit Freuden hört mein Ohr von meiner Widersacher Niederlagen.
12 Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.
Der Fromme sproßt wie eine Palme, und wächst wie eine Zeder auf dem Libanon,
13 Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.
ins Haus des Herrn verpflanzt und in den Höfen unseres Gottes grünend,
14 Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou,
sie tragen noch im Alter Früchte, beständig grün und markig bleibend,
15 Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není.
zur Kunde, daß der Herr gerecht, daß er mein Hort ist ohne Tadel.
