Žalmy 92
1 Žalm a píseň, ke dni sobotnímu. Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,
Ein Psalm. Ein Lied für den Sabbattag.
2 Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,
Köstlich ist es, Jahwe zu danken / Und deinem Namen, o Höchster, zu spielen,
3 Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.
Am Morgen deine Huld zu verkünden / Und deine Treu in den Nächten,
4 Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.
Zum Zehnsait und zur Harfe, / Zum rauschenden Spiel auf der Zither.
5 Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.
Denn du, Jahwe, hast mich erfreut durch dein Walten, / Deiner Hände Werke lassen mich jauchzen.
6 Èlověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,
Wie herrlich, Jahwe, sind deine Taten, / Wie tief sind deine Gedanken!
7 Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.
Nur ein geistloser Mensch erkennt das nicht, / Nur ein Törichter sieht es nicht ein.
8 Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.
Sprießen die Frevler auch auf wie Gras, / Blühen auch alle die Übeltäter — / Vernichtet werden sie doch auf immer!
9 Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.
Du aber, Jahwe, bist ewig erhaben!
10 Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.
Denn sieh, deine Feinde, Jahwe, / Sieh, deine Feinde müssen vergehn, / Sich zerstreun alle Übeltäter.
11 I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.
Mir aber hast du die Kraft des Büffels gegeben, / Ich bin übergossen mit frischem Öl.
12 Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.
Mit Lust hat mein Aug meine Laurer geschaut, / Meiner Feinde Vernichtung vernahm mit Freude mein Ohr.
13 Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.
Der Gerechte wird sprossen wie eine Palme, / Wie eine Zeder des Libanons wachsen.
14 Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou,
Gepflanzt im Hause Jahwes, / Blühn sie in unsers Gottes Höfen.
15 Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není.
Sie tragen noch Frucht im Greisenalter, / Saftvoll werden sie sein und frisch, Um zu verkünden: Gerecht ist Jahwe, / Mein Fels, an dem sich kein Tadel findet.
