< Žalmy 92 >
1 Žalm a píseň, ke dni sobotnímu. Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,
Virsi, sapatinpäivä-laulu. Hyvä on Herraa kiittää ja veisata kiitosta sinun nimellesi, sinä Korkein,
2 Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,
aamulla julistaa sinun armoasi ja yön tullen sinun totuuttasi
3 Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.
kymmenkielisillä soittimilla ja harpuilla, kannelta soittaen.
4 Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.
Sillä sinä ilahutat minua, Herra, töilläsi; minä riemuitsen sinun kättesi teoista.
5 Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.
Kuinka suuret ovat sinun tekosi, Herra! Sinun ajatuksesi ovat ylen syvät.
6 Èlověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,
Järjetön mies ei tätä ymmärrä, eikä sitä älyä tomppeli.
7 Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.
Kun jumalattomat rehottavat niinkuin ruoho ja väärintekijät kaikki kukoistavat, on se heidän ikuiseksi häviöksensä.
8 Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.
Mutta sinä, Herra, olet korkea iankaikkisesti.
9 Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.
Sillä katso, sinun vihollisesi, Herra, katso, sinun vihollisesi hukkuvat, kaikki väärintekijät joutuvat hajallensa.
10 Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.
Mutta minun sarveni sinä kohotat kuin villihärän sarvet; minut voidellaan tuoreella öljyllä.
11 I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.
Ja iloiten minun silmäni katsovat vainoojiani, minun korvani kuulevat noista pahoista, jotka ovat nousseet minua vastaan.
12 Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.
Vanhurskas viheriöitsee kuin palmupuu, hän kasvaa kuin Libanonin setri.
13 Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.
He ovat istutetut Herran huoneeseen, he viheriöitsevät meidän Jumalamme kartanoissa.
14 Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou,
Vielä vanhuudessaan he tekevät hedelmää, ovat mehevät ja vihannat
15 Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není.
ja julistavat, että Herra on vanhurskas, hän, minun kallioni, ja ettei hänessä vääryyttä ole.