< Žalmy 92 >

1 Žalm a píseň, ke dni sobotnímu. Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,
En Salme. En Sang for Sabbatsdagen.
2 Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,
Det er godt at takke HERREN, lovsynge dit Navn, du Højeste,
3 Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.
ved Gry forkynde din Naade, om Natten din Trofasthed
4 Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.
til tistrenget Lyre, til Harpe, til Strengeleg paa Citer!
5 Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.
Thi ved dit Værk har du glædet mig, HERRE, jeg jubler over dine Hænders Gerning.
6 Èlověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,
Hvor store er dine Gerninger, HERRE, dine Tanker saare dybe!
7 Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.
Taaben fatter det ikke, Daaren skønner ej sligt.
8 Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.
Spirer de gudløse end som Græsset, blomstrer end alle Udaadsmænd, er det kun for at lægges øde for stedse,
9 Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.
men du er ophøjet for evigt, HERRE.
10 Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.
Thi se, dine Fjender, HERRE, se, dine Fjender gaar under, alle Udaadsmænd spredes!
11 I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.
Du har løftet mit Horn som Vildoksens, kvæget mig med den friskeste Olie;
12 Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.
det fryder mit Øje at se mine Fjender, mit Øre at høre mine Avindsmænd.
13 Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.
De retfærdige grønnes som Palmen, vokser som Libanons Ceder;
14 Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou,
plantet i HERRENS Hus grønnes de i vor Guds Forgaarde;
15 Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není.
selv graanende bærer de Frugt, er friske og fulde af Saft for at vidne, at HERREN er retvis, min Klippe, hos hvem ingen Uret findes.

< Žalmy 92 >