Žalmy 91

1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.

EL que habita al abrigo del Altísimo, morará bajo la sombra del Omnipotente.

2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.

Diré yo á Jehová: Esperanza mía, y castillo mío; mi Dios, en él confiaré.

3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.

Y él te librará del lazo del cazador: de la peste destruidora.

4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.

Con sus plumas te cubrirá, y debajo de sus alas estarás seguro: escudo y adarga es su verdad.

5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.

No tendrás temor de espanto nocturno, ni de saeta que vuele de día;

6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.

Ni de pestilencia que ande en oscuridad, ni de mortandad que en medio del día destruya.

7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.

Caerán á tu lado mil, y diez mil á tu diestra: [mas] á ti no llegará.

8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.

Ciertamente con tus ojos mirarás, y verás la recompensa de los impíos.

9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,

Porque tú has puesto á Jehová, [que es] mi esperanza, al Altísimo por tu habitación,

10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.

No te sobrevendrá mal, ni plaga tocará tu morada.

11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.

Pues que á sus ángeles mandará acerca de ti, que te guarden en todos tus caminos.

12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.

En las manos te llevarán, porque tu pie no tropiece en piedra.

13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.

Sobre el león y el basilisco pisarás; hollarás al cachorro del león y al dragón.

14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.

Por cuanto en mí ha puesto su voluntad, yo también lo libraré: pondrélo en alto, por cuanto ha conocido mi nombre.

15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.

Me invocará, y yo le responderé: con él estaré yo en la angustia: lo libraré, y le glorificaré.

16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.

Saciarélo de larga vida, y mostraréle mi salud.