< Žalmy 91 >
1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
El que habita en el lugar secreto del Altísimo descansará a la sombra del Todopoderoso.
2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
Diré de Yahvé: “Él es mi refugio y mi fortaleza; mi Dios, en quien confío”.
3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
Porque él te librará de la trampa del cazador, y de la mortífera peste.
4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
Te cubrirá con sus plumas. Bajo sus alas te refugiarás. Su fidelidad es tu escudo y baluarte.
5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
No temerás el terror de la noche, ni de la flecha que vuela de día,
6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
ni de la pestilencia que camina en la oscuridad, ni de la destrucción que se produce al mediodía.
7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
Mil pueden caer a tu lado, y diez mil a tu derecha; pero no se acercará a ti.
8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
Sólo mirarás con tus ojos, y ver la recompensa de los malvados.
9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
Porque has hecho de Yahvé tu refugio, y el Altísimo tu morada,
10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
no te sucederá ningún mal, ni se acercará ninguna plaga a tu morada.
11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
Porque pondrá a sus ángeles a cargo de ustedes, para guardarte en todos tus caminos.
12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
Ellos te llevarán en sus manos, para que no se estrelle el pie contra una piedra.
13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
Pisarás el león y la cobra. Pisotearás al león joven y a la serpiente.
14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
“Porque ha puesto su amor en mí, por eso lo libraré. Lo pondré en alto, porque ha conocido mi nombre.
15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
Me invocará, y yo le responderé. Estaré con él en los problemas. Lo libraré y lo honraré.
16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.
Le satisfaré con una larga vida, y mostrarle mi salvación”.