< Žalmy 91 >

1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
ME kin momod pan lim en me lapalap, o me pan mimieta pan mot en me manaman o.
2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
Iei me kin indan leowa: Ai paip, o ai kel, ai Kot, me i liki.
3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
Pwe a pan kotin dore uk jan injar en jauninjar, o jan ni kilitop jued.
4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
A pan kotin kadupal kin uk edi lim a, o koe pan moleilei pan lim a kan; a melel rajon kadauk o pere eu.
5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
Koe jota pan majak kalom en ni pon, de kananan kajik katieu, me kin tan wei nin ran,
6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
De kilitop, me kin wawai jili pon, de eu jon en kilitop me kin kaukawela nin jauaj.
7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
Kid pan mela imp om, o nen ni pali maun om, ap jota pan lel on uk.
8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
Koe pan kilanki maj om kan, o koe pan kilan duen a pan depuk on me doo jan Kot akan.
9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
Pwe komui Main leowa, kapore pa i. Koe piladar me lapalap o, pwen om kel.
10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
Jota me jued kot pan lel on uk, o jota kalokolok pan lel on im om.
11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
Pwe a kotin kakaliki on japwilim a tounlan kan, en apapwali uk o jinjila uk nan al omui kan karoj.
12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.
Re pan wa kin uk ala lim ar akan, pwe na om ender dipikelekel nin takai eu.
13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.
Koe pan tiakedi laien o oter kai, laien pulepul o jerpent, me koe pan jok poa.
14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.
A kin peren kin ia, I ap pan jauaja i, a aja mar ai, I ap pan jinjila i.
15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.
A pan likwir don ia, I ap pan japen i, I pan ian i ni waja apwal, I pan kapitila i o kalinanada i.
16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.
I pan kamedi kin i maur warai, o I pan kajale on i ai jauaj.

< Žalmy 91 >